Śrīmad-Bhāgavatam 10.63.25
Verš
jvara uvāca
namāmi tvānanta-śaktiṁ pareśam
sarvātmānaṁ kevalaṁ jñapti-mātram
viśvotpatti-sthāna-saṁrodha-hetuṁ
yat tad brahma brahma-liṅgam praśāntam
namāmi tvānanta-śaktiṁ pareśam
sarvātmānaṁ kevalaṁ jñapti-mātram
viśvotpatti-sthāna-saṁrodha-hetuṁ
yat tad brahma brahma-liṅgam praśāntam
Synonyma
jvaraḥ uvāca — horečná zbraň (Pána Śivy) pravila; namāmi — klaním se; tvā — Tobě; ananta — neomezené; śaktim — jehož energie; para — Nejvyššímu; īśam — Pánu; sarva — všech; ātmānam — Duši; kevalam — čisté; jñapti — vědomí; mātram — souhrn; viśva — vesmíru; utpatti — stvoření; sthāna — udržování; saṁrodha — a zničení; hetum — příčina; yat — která; tat — ta; brahma — Absolutní Pravda; brahma — Vedami; lingam — nepřímý odkaz na niž; praśāntam — dokonale klidnou.
Překlad
Śiva-jvara pravila: Klaním se Ti, majiteli neomezených energií, Nejvyššímu Pánu, Nadduši všech bytostí. Máš čisté a úplné vědomí a jsi příčina stvoření, udržování a zničení vesmíru. Jsi dokonale klidná Absolutní Pravda, na niž nepřímo odkazují Vedy.
Význam
Śiva-jvara se původně cítila neomezeně mocná, a tak se pokusila Śrī Kṛṣṇu spálit. Nyní však byla sama popálena, a jelikož pochopila, že Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán, pokorně se přichází Absolutní Pravdě poklonit a chválit Ji.
Podle ācāryů slovo sarvātmānam vyjadřuje, že Pán Śrī Kṛṣṇa je Nadduše, dárce vědomí všech živých bytostí. Kṛṣṇa to potvrzuje v Bhagavad-gītě (15.15): mataḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. „Ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění.“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī ve svém komentáři zdůrazňuje, že Śiva-jvara si mnoha způsoby uvědomila svrchovanost Pána Kṛṣṇy nad jejím vlastním vládcem, Pánem Śivou. Śiva-jvara proto oslovuje Kṛṣṇu jako ananta-śakti, „majitele neomezených energií“; pareśu, „svrchovaného vládce“; a sarvātmu, „Nadduši všech bytostí“ – dokonce i Pána Śivy.
Slova kevalaṁ jñapti-mātram vyjadřují, že Pán Kṛṣṇa vlastní čistou vševědoucnost. My podle svého omezeného chápání jednáme v tomto světě, ale Pán Kṛṣṇa se svým neomezeným chápáním koná nekončící činy stvoření, udržování a ničení. Śrīla Jīva Gosvāmī poukazuje na to, že i činnosti hrubých prvků jako vzduch závisejí na Něm. Taittirīya Upaniṣad (2.8.1) to potvrzuje: bhīṣāsmād vātaḥ-pavate. „Vítr vane ze strachu z Něho.“ Tak je Pán Śrī Kṛṣṇa svrchovaným objektem uctívání pro všechny živé bytosti.