Śrīmad-Bhāgavatam 10.63.24
Verš
māheśvaraḥ samākrandan
vaiṣṇavena balārditaḥ
alabdhvābhayam anyatra
bhīto māheśvaro jvaraḥ
śaraṇārthī hṛṣīkeśaṁ
tuṣṭāva prayatāñjaliḥ
vaiṣṇavena balārditaḥ
alabdhvābhayam anyatra
bhīto māheśvaro jvaraḥ
śaraṇārthī hṛṣīkeśaṁ
tuṣṭāva prayatāñjaliḥ
Synonyma
māheśvaraḥ — (horečná zbraň) Pána Śivy; samākrandan — naříkající; vaiṣṇavena — Vaiṣṇava-jvary; bala — silou; arditaḥ — trýzněná; alabdhvā — nezískávající; abhayam — nebojácnost; anyatra — jinde; bhītaḥ — vyděšená; māheśvaraḥ jvaraḥ — Māheśvara-jvara; śaraṇa — po útočišti; arthī — dychtící; hṛṣīkeśam — Pána Kṛṣṇu, vládce smyslů všech bytostí; tuṣṭāva — chválila; prayata-añjaliḥ — s prosebně sepjatýma rukama.
Překlad
Śiva-jvara, přemožená silou Viṣṇu-jvary, naříkala bolestí. Protože vyděšená Śiva-jvara nenacházela žádné útočiště, přišla za Pánem Kṛṣṇou, vládcem smyslů, s nadějí, že získá útočiště u Něho. Tak začala Pána se sepjatýma rukama chválit.
Význam
Jak poukazuje Śrīla Viśvanātha Cakravartī, je významné, že Śiva-jvara musela opustit svého vládce, Pána Śivu, a přímo se uchýlit do útočiště Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána Kṛṣṇy.