Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.60.37

Verš

niṣkiñcano nanu bhavān na yato ’sti kiñcid
yasmai baliṁ bali-bhujo ’pi haranty ajādyāḥ
na tvā vidanty asu-tṛpo ’ntakam āḍhyatāndhāḥ
preṣṭho bhavān bali-bhujām api te ’pi tubhyam

Synonyma

niṣkiñcanaḥ — bez majetku; nanu — vskutku; bhavān — Ty; na — ne; yataḥ — nad nímž; asti — je; kiñcit — cokoliv; yasmai — jemuž; balim — dary; bali — darů; bhujaḥ — poživatelé; api — dokonce; haranti — přinášejí; aja-ādyāḥ — v čele s Brahmou; na — ne; tvā — Tebe; vidanti — znají; asu-tṛpaḥ — osoby spokojené v tĕle; antakam — jako smrt; āḍhyatā — svým bohatstvím; andhāḥ — zaslepené; preṣṭhaḥ — nejdražší; bhavān — Ty; bali-bhujām — pro velké příjemce darů; api — dokonce; te — oni; api — také; tubhyam — (jsou drazí) Tobĕ.

Překlad

Nic nevlastníš, protože nad Tebou nic neexistuje. Obdarovávají Tĕ dokonce i velcí příjemci darů — Brahmā a ostatní polobozi. Ti, kdo jsou zaslepeni svým bohatství a pohrouženi v uspokojování svých smyslů, Tĕ nepoznají v podobĕ smrti. Ale bohům, příjemcům darů, jsi ten nejdražší, tak jako oni Tobĕ.

Význam

Zde Śrīmatī Rukmiṇī-devī odpovídá na výrok Pána Kṛṣṇy ve verši 14:

niṣkiñcanā vayaṁ śaśvan
niṣkiñcana-jana-priyāḥ
tasmāt prāyeṇa na hy āḍhyā
māṁ bhajanti su-madhyame

„Nemáme hmotný majetek a jsme drazí tĕm, kdo také nic nevlastní. Proto Mĕ, ó štíhlá, bohatí stĕží kdy uctívají.“

Královna Rukmiṇī nejprve říká: niṣkiñcano nanu – „Jsi vskutku niṣkiñcana.“ Slovo kiñcana znamená „nĕco“ a předpona nir – nebo, jak se vyskytuje zde, niṣ – vyjadřuje zápor. V bĕžném smyslu tedy niṣkiñcana znamená „ten, kdo nĕco nemá“, nebo, jinými slovy, „ten, kdo nemá nic.“

V tomto verši však královna Rukmiṇī uvádí, že Pán Kṛṣṇa „nic nevlastní“ ne proto, že je žebrák, ale protože On samotný je všechno. Jinými slovy, jelikož je Kṛṣṇa Absolutní Pravda, vše, co existuje, je v Nĕm. Neexistuje žádná druhá vĕc, nĕco mimo Pánovu existenci, co by mohl vlastnit. Například človĕk může vlasnit dům, auto, dítĕ nebo peníze, ale tyto vĕci se nestávají človĕkem: existují mimo nĕho. Říkáme, že je vlastní pouze v tom smyslu, že je ovládá. Pán však své stvoření pouze neovládá: Jeho stvoření ve skutečnosti existuje v Nĕm. Neexistuje tedy nic mimo Nĕho, co může vlastnit způsobem, kterým my vlastníme vnĕjší předmĕty.

Ācāryové vysvĕtlují niṣkiñcana takto: Říci, že osoba nĕco vlastní, naznačuje, že nevlastní všechno.

Jinak řečeno, pokud řekneme, že človĕk vlastní nĕjaký majetek, naznačujeme, že nevlastní veškerý majetek, ale spíše nĕjaký konkrétní majetek. Standardní americký slovník definuje slovo nĕjaký jako „jistý neurčitý nebo neupřesnĕný počet, množství atd., odlišený od zbytku“. Sanskrtské slovo kiñcana vyjadřuje tento význam částečného množství z celku. Pán Kṛṣṇa je tedy nazýván niṣkiñcana kvůli vyvrácení představy, že vlastní pouze jisté množství krásy, slávy, bohatství, inteligence a ostatních majestátů. Právĕ naopak, vlastní neomezenou krásu, neomezenou inteligenci, neomezené bohatství a tak dále. Je tomu tak proto, že je Absolutní Pravda.

Śrīla Prabhupāda otevírá svůj úvod k prvnímu dílu prvního zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu tímto výrokem, který se týká této diskuse: „Pojetí Boha a pojetí Absolutní Pravdy nejsou na stejné úrovni. Śrīmad-Bhāgavatam se zamĕřuje na Absolutní Pravdu. Pojetí Boha poukazuje na vládce, kdežto pojetí Absolutní Pravdy poukazuje na summum bonum, neboli konečný zdroj všech energií.“ Zde se Śrīla Prabhupāda dotýká základní filozofické otázky. Bůh je obvykle definován jako „svrchovaná bytost“ a slovník definuje svrchovaný jako (1) nejvyšší postavením, mocí, autoritou atd.; (2) nejvyšší kvalitou, dosažením, výkonem atd.; (3) s nejvyšší stupnĕm; a (4) konečný, poslední. Žádná z tĕchto definic nevyjadřuje vhodnĕ absolutní existenci.

Například můžeme říci, že konkrétní Američan je svrchovanĕ bohatý ve smyslu, že je bohatší než kterýkoliv jiný Američan. Nebo můžeme hovořit o Nejvyšším soudu jako o nejvyšším soudu v zemi, ačkoliv jistĕ nemá absolutní autoritu ve všech politických a společenských záležitostech, neboť ji v tĕchto oblastech sdílí s legislativou a prezidentem. Jinak řečeno, slovo svrchovaný vyjadřuje nejlepšího v hierarchii, a tak může být svrchovaná bytost chápána pouze jako nejlepší nebo nejvĕtší ze všech bytostí, ale ne jako samotný zdroj všech ostatních bytostí a vskutku všeho, co existuje. Śrīla Prabhupāda tedy konkrétnĕ poukazuje na to, že pojetí Absolutní Pravdy, Kṛṣṇy, je vyšší než pojetí svrchované bytosti, a toto je nezbytné pro jasné pochopení vaiṣṇavské filozofie.

Pán Kṛṣṇa není pouze svrchovaná bytost: je absolutní bytost a právĕ o tom mluví Jeho manželka. Slovo niṣkiñcana tedy nevyjadřuje, že Kṛṣṇa nevlastní žádný majestát, ale naopak veškerý majestát. V tom smyslu přijímá Jeho definici sebe sama jako niṣkiñcany.

Ve verši 14 Pán Kṛṣṇa také uvedl: niṣkiñcana-jana-priyāḥ – „Jsem drahý tĕm, kdo nic nevlastní.“ Zde však královna Rukmiṇī poukazuje na to, že polobozi, nejbohatší duše ve vesmíru, pravidelnĕ obĕtují Nejvyššímu Pánu. Můžeme předpokládat, že polobozi, jako Pánem určení představitelé, vĕdí, že Mu všechno patří v tom smyslu, že všechno je Jeho částí, jak je vysvĕtleno výše. Proto je výrok niṣkiñcana-jana-priyāḥ správný v tom smyslu, že jelikož neexistuje nic kromĕ Pána a Jeho energií, bez ohledu na to, jak bohatými se zdají být Pánovi uctívači, ve skutečnosti Mu neobĕtují nic než Jeho vlastní energii jako láskyplný čin. Příkladem stejné myšlenky je když nĕkdo uctívá řeku Gangu obĕtováním vody Gangy nebo když dítĕ dostane na otcovy narozeniny od otce peníze a koupí mu dárek. Otec si platí svůj dárek, ale to, co ho opravdu zajímá, je láska jeho dítĕte. Podobnĕ Nejvyšší Pán projevuje vesmír a potom podmínĕné duše shromažďují různé složky Pánova stvoření. Zbožné duše vĕnují nĕkteré z nejlepších položek ze své sbírky zpĕt Pánu jako obĕť, a tak se očišťují. Jelikož je celý vesmír a všechno v nĕm pouze Pánova energie, můžeme říci, že ti, kdo uctívají Pána, nic nevlastní.

Z bĕžnĕjšího pohledu, lidé pyšní na své velké bohatství se Bohu neklanĕjí. Královna Rukmiṇī tyto pošetilce také zmiňuje. Jsou spokojeni se svými dočasnými tĕly a nechápou božskou moc smrti, která je sleduje. Polobozi, zdaleka nejbohatší ze živých bytostí, však Nejvyššímu Pánu pravidelnĕ obĕtují, a tak je jim Pán nanejvýš drahý, jak je uvedeno zde.