Śrīmad-Bhāgavatam 10.60.35

Ve verši 12 Pán Kṛṣṇa řekl: rājabhyo bibhyataḥ su-bhru samudram śaraṇaṁ gatān – „Ze strachu z králů jsme přijali útočiště v oceánu.“ Zde Śrīmatī Rukmiṇī-devī poukazuje na to, že skutečnými vládci tohoto světa jsou guṇy, hmotné kvality přírody, které nutí všechny živé bytosti jednat. Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že se Pán Kṛṣṇa obává, že Jeho oddaní podlehnou vlivu kvalit přírody a zapletou se do smyslového požitku, a proto vstupuje do vnitřního oceánu jejich srdcí, kde setrvává jako vševědoucí Nadduše (upalambhana-mātra ātmā). Takto chrání své oddané. Slovo upalambhana-mātraḥ také vyjadřuje, že Pán je cílem meditace svých oddaných.

Ve verši 12 Pán Kṛṣṇa také řekl: balavadbhiḥ kṛta-dveṣān – „Znepřátelili jsme si mocné.“ Zde Śrīmatī Rukmiṇī-devī poukazuje na to, že v tomto světě jsou ve skutečnosti mocné hmotné smysly. Nejvyšší Pán se pustil do boje se smyslovým požitkem svých oddaných, a tak se neustále snaží jim pomáhat v jejich boji o duchovní čistotu. Když se oddaní osvobodí od nežádoucích hmotných zvyků, Pán se jim zjevuje, a pak se věčný láskyplný vztah mezi Pánem a Jeho oddanými stává nezrušitelnou skutečností.

V témže verši Kṛṣṇa uvedl: tyakta-nṛpāsanān — „Vzdali jsme se královského trůnu.“ Zde však Śrīmatī Rukmiṇī-devī poukazuje na to, že postavení politické svrchovanosti v tomto světě obvykle přivádí takzvané mocné vůdce do temnoty a slepoty. Říká se, že „moc korumpuje“. I Pánovi milující služebníci se tedy snaží vyhýbat politickým intrikám a mocenské politice. Pán samotný, zcela spokojený ve své duchovní blaženosti, by se stěží zajímal o světská politická postavení. Śrīmatī Rukmiṇī-devī proto správně vykládá Pánovy činy jako důkaz Jeho svrchované transcendentální povahy.