Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.60.12

Verš

rājabhyo bibhyataḥ su-bhru
samudraṁ śaraṇaṁ gatān
balavadbhiḥ kṛta-dveṣān
prāyas tyakta-nṛpāsanān

Synonyma

rājabhyaḥ — králů; bibhyataḥ — obávající se; su-bhru — ó ženo s půvabným obočím; samudram — do oceánu; śaraṇam — přijmout útočištĕ; gatān — odešli jsme; bala-vadbhiḥ — vůči mocným; kṛta-dveṣān — když jsme projevili nepřátelství; prāyaḥ — z vĕtší části; tyakta — poté, co jsme opustili; nṛpa — královský; āsanān — trůn.

Překlad

Vydĕšeni tĕmito králi, ó ženo s půvabným obočím, jsme přijali útočištĕ v oceánu. Stali jsme se nepřáteli mocných mužů a opustili jsme Náš královský trůn.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje tento verš takto: „Pánovu mentalitu zde je možné pochopit takto: ,Když jsem dal Rukmiṇī jedinou kvĕtinu z nebeského stromu pārijāta, Satyabhāmā se tak rozzlobila, že jsem ji nemohl utĕšit ani poklonou u jejích nohou. Pouze když jsem jí dal celý strom pārijāta, byla spokojena. Rukmiṇī však neprojevila žádný hnĕv, ani když vidĕla, jak Satyabhāmĕ dávám celý strom. Jak si mohu užít nektaru hnĕvivých slov této manželky, která nikdy nepociťuje žárlivost, je svrchovanĕ rozvážná a vždy mluví příjemnĕ?̀ Poté, co Nejvyšší Pán takto uvažoval, se rozhodl: ,Pokud k ní takto promluvím, budu schopen vyprovokovat její hnĕv.̀ Tak nĕkteré autority vysvĕtlují Kṛṣṇovu řeč s Rukmiṇī.“

Podle ācāryi zde slova balavadbhiḥ kṛta-dveṣān prāyaḥ vyjadřují, že se Pán Kṛṣṇa bĕhem svého sestoupení postavil témĕř proti všem králům a spřátelil se pouze s nĕkolika, jako byli Pāṇḍuovci a vĕrní členové Jeho dynastie. Samozřejmĕ, jak je uvedeno na začátku desátého zpĕvu, Pán Kṛṣṇa se zjevil zvláštĕ proto, že Zemĕ byla přetížena nesčetnými falešnými králi a On chtĕl toto břemeno odstranit.

Nakonec Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že slovo tyakta-nṛpāsanān, „vzdávaje se královského trůnu“, vyjadřuje, že poté, co Pán Kṛṣṇa zabil Kaṁsu, pokornĕ daroval královský trůn svému dĕdovi Ugrasenovi, ačkoliv na nĕj mĕl nárok Pán samotný.