Śrīmad-Bhāgavatam 10.51.53
Verš
bhavāpavargo bhramato yadā bhavej
janasya tarhy acyuta sat-samāgamaḥ
sat-saṅgamo yarhi tadaiva sad-gatau
parāvareśe tvayi jāyate matiḥ
janasya tarhy acyuta sat-samāgamaḥ
sat-saṅgamo yarhi tadaiva sad-gatau
parāvareśe tvayi jāyate matiḥ
Synonyma
bhava — hmotné existence; apavargaḥ — ukončení; bhramataḥ — která se potulovala; yadā — když; bhavet — nastane; janasya — pro osobu; tarhi — tehdy; acyuta — ó neklesající Pane; sat — svatých oddaných; samāgamaḥ — společnost; sat-saṇgamaḥ — svatá společnost; yarhi — když; tadā — potom; eva — pouze; sat — svatých; gatau — který jsi cílem; para — vyšších (příčin hmotného stvoření); avara — a nižších (jejich produktů); īśe — k Nejvyššímu Pánu; tvayi — Tobě; jāyate — zrodí se; matiḥ — oddanost.
Překlad
Když skončí hmotný život potulující se duše, ó Acyuto, může dosáhnout společnosti Tvých oddaných. A když se s nimi sdružuje, probudí se v ní oddanost k Tobě, který jsi cílem oddaných a Pánem všech příčin a jejich následků.
Význam
Ācāryové Jīva Gosvāmī a Viśvanātha Cakravartī se shodují v tomto: Ačkoliv je zde uvedeno, že když hmotný život skončí, osoba dosáhne společnosti oddaných, ve skutečnosti je to společnost Pánových oddaných, která umožňuje překonat hmotnou existenci. Śrīla Jīva Gosvāmī vysvětluje tento zdánlivý obrácený sled citací Kāvya-prakāśi (10.153): kārya-kāraṇayoś ca paurvāparya-viparyayo vijñeyātiśayoktiḥ syāt sa. „Výrok, ve kterém je logické pořadí příčiny a jejího následku obrácen, je třeba chápat jako atiśayokti, důraz extrémním tvrzením.“ Śrīla Jīva Gosvāmī cituje tento komentář k tomuto výroku: kāraṇasya śīghra-kārītāṁ vaktuṁ kāryasya pūrvam uktau. „Pro vyjádření rychlé činnosti příčiny je možné postulovat následek před příčinou.“
V této souvislosti Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje, že milostivá společnost Pánových oddaných umožňuje naše odhodlání stát se vědomými Kṛṣṇy. A ācārya souhlasí se Śrīlou Jīvou Gosvāmīm, že tento verš je příkladem atiśayokti.