Śrīmad-Bhāgavatam 10.51.49
Verš
pramattam uccair itikṛtya-cintayā
pravṛddha-lobhaṁ viṣayeṣu lālasam
tvam apramattaḥ sahasābhipadyase
kṣul-lelihāno ’hir ivākhum antakaḥ
pravṛddha-lobhaṁ viṣayeṣu lālasam
tvam apramattaḥ sahasābhipadyase
kṣul-lelihāno ’hir ivākhum antakaḥ
Synonyma
pramattam — zcela oklamaný; uccaiḥ — rozsáhlou; iti-kṛtya — toho, co se má udělat; cintayā — s myšlenkou; pravṛddha — plně vzrůstající; lobham — jehož chamtivost; viṣayeṣu — po smyslových objektech; lālasam — toužící; tvam — Tobě; apramattaḥ — neoklamanému; sahasā — náhle; abhipadyase — čelící; kṣut — hladem; lelihānaḥ — olizující si zuby; ahiḥ — had; iva — jako; ākhum — myš; antakaḥ — smrt.
Překlad
Člověk posedlý myšlenkami na to, co je podle něj třeba udělat, nesmírně chamtivý a holdující smyslovému požitku se náhle octne tváří v tvář Tobě, jenž jsi vždy bdělý. Objevíš se před ním jako smrt, jako hladový had olizující si zuby před myší.
Význam
Zde si můžeme povšimnout kontrastu mezi slovy pramattam a apramattaḥ. Ti, kdo se snaží vykořisťovat hmotný svět, jsou pramatta: „oklamaní, zmatení, šílící touhou“. Pán je však apramatta: „bdělý, rozvážný a nezmatený“. Ve svém šílenství můžeme popírat Boha či Jeho zákony, ale Pán je rozvážný a neopomene nás odměnit nebo potrestat podle kvality našich činností.