Śrīmad-Bhāgavatam 10.51.46
Verš
labdhvā jano durlabham atra mānuṣaṁ
kathañcid avyaṅgam ayatnato ’nagha
pādāravindaṁ na bhajaty asan-matir
gṛhāndha-kūpe patito yathā paśuḥ
kathañcid avyaṅgam ayatnato ’nagha
pādāravindaṁ na bhajaty asan-matir
gṛhāndha-kūpe patito yathā paśuḥ
Synonyma
labdhvā — dosahující; janaḥ — osoba; durlabham — vzácně získané; atra — v tomto světě; mānuṣam — lidské tělo; kathañcit — nějak; avyaṅgam — s pokřivenými údy (na rozdíl od různých zvířecích těl); ayatnataḥ — bez úsilí; anagha — ó bezhříšný; pāda — Tvé nohy; aravindam — podobné lotosu; na bhajati — neuctívá; asat — nečistá; matiḥ — její mentalita; gṛha — domova; andha — slepé; kūpe — ve studni; patitaḥ — jež spadla; yathā — jako; paśuḥ — zvíře.
Překlad
Osoba, která navzdory tomu, že nějak sama od sebe získala vzácné a vysoce vyvinuté lidské tělo, neuctívá Tvé lotosové nohy, má nečistou mysl. Spadla do temnoty hmotného domova jako zvíře, které spadlo do zapomenuté studny.
Význam
Náš skutečný domov je v království Boha. Navzdory našemu urputnému odhodlání zůstat v našem hmotném domově, smrt nás z divadla hmotných záležitostí surově vyhodí. Zůstat doma není špatné, tak jako není špatné být oddaný našim milovaným. Musíme však pochopit, že náš skutečný domov je věčný, v duchovním království.
Slovo ayatnataḥ vyjadřuje, že lidský život nám byl udělen automaticky. Svá lidská těla jsme si nezhotovili, a proto bychom neměli pošetile tvrdit: „Toto tělo je mé“. Lidské tělo je darem od Boha a mělo by být využito k dosažení dokonalosti vědomí Boha. Ten, kdo to nechápe, je asan-mati, obdařený tupým, světským chápáním.