Śrīmad-Bhāgavatam 10.48.26

kaḥ paṇḍitas tvad aparaṁ śaraṇaṁ samīyād
bhakta-priyād ṛta-giraḥ suhṛdaḥ kṛta-jñāt
sarvān dadāti suhṛdo bhajato ’bhikāmān
ātmānam apy upacayāpacayau na yasya

Synonyma

Překlad

Který učenec by se uchýlil do útočiště k někomu jinému než k Tobě, jenž jsi láskyplný, vděčný a pravdomluvný dobrodinec svých oddaných? Těm, kdo Tě uctívají s upřímným přátelstvím, dáváš vše, po čem touží, dokonce i sebe sama, ale přesto Tě nikdy nepřibývá ani neubývá.

Význam

Tento verš popisuje Pána i Jeho oddané jako suhṛdaḥ, „dobrodince“. Pán je dobrodinec svého oddaného a oddaný s láskou přeje Pánu veškeré štěstí. I v tomto světě může někdy nadbytek lásky zplodit přílišnou úzkostlivost. Například často vidíme, že matka si dělá zbytečné starosti o své dospělé dítě, které přitom není v žádném nebezpečí. Odrostlé dítě může být bohaté, schopné a zdravé, a láskyplná starost matky přesto zůstává. Podobně čistý oddaný vždy cítí láskyplnou starost o Pána Kṛṣṇu, jejímž příkladem je matka Yaśodā, která dokázala na Kṛṣṇu myslet jen jako na svého krásného syna.
Pán Kṛṣṇa slíbil Akrūrovi, že po zabití Kaṁsy navštíví jeho domov, a nyní svůj slib dodržel. Akrūra to bere na vědomí a oslavuje Pána jako „toho, kdo drží své slovo“ (ṛta-giraḥ). Pán je kṛta-jña, vděčný za sebemenší uctívání od oddaného, a dokonce i když oddaný zapomene, Pán nezapomíná.