Śrīmad-Bhāgavatam 10.48.22
Verš
dehādy-upādher anirūpitatvād
bhavo na sākṣān na bhidātmanaḥ syāt
ato na bandhas tava naiva mokṣaḥ
syātām nikāmas tvayi no ’vivekaḥ
bhavo na sākṣān na bhidātmanaḥ syāt
ato na bandhas tava naiva mokṣaḥ
syātām nikāmas tvayi no ’vivekaḥ
Synonyma
deha — těla; ādi — a tak dále; upādheḥ — jako hmotné obaly, udávající označení; anirūpitatvāt — protože nebylo určeno; bhavaḥ — zrození; na — ne; sākṣāt — přímé; na — ani; bhidā — dualita; ātmanaḥ — pro Nejvyšší Duši; syāt — existuje; ataḥ — proto; na — ne; bandhaḥ — spoutanost; tava — Tvoje; na eva — ne, ve skutečnosti; mokṣaḥ — osvobození; syātām — pokud nastanou; nikāmaḥ — Tvou vůlí; tvayi — v souvislosti s Tebou; naḥ — naše; avivekaḥ — mylné rozlišování.
Překlad
Jelikož nebylo nikdy prokázáno, že by Tě pokrývaly hmotné, tělesné obaly, musíme dojít k závěru, že pro Tebe neexistuje ani zrození v obvyklém slova smyslu, ani dualita. Proto se Tě nikdy netýká spoutanost ani osvobození, a jestliže to tak vypadá, je to pouze proto, že si přeješ, abychom Tě tak viděli, nebo jednoduše kvůli naší nedostatečné schopnosti rozlišovat.
Význam
Akrūra zde uvádí dva důvody, proč Pán vypadá jako pokrytý hmotným tělem, neboli že se rodí jako lidská bytost. Zaprvé, když Pán Kṛṣṇa sehrává své zábavy, Jeho milující oddaní na Něho myslí jako na své milované dítě, přítele, milence a tak dále. V extázi této láskyplného vztahu nemyslí na Kṛṣṇu jako na Boha. Například ve své jedinečné lásce si matka Yaśodā dělá starosti, že se Kṛṣṇa v lese zraní. To, že cítí tímto způsobem, je Pánova touha, zde vyjádřená slovem nikāmaḥ. Druhý důvod, proč může Pán vypadat hmotně, vyjadřuje slovo avivekaḥ: jednoduše z nevědomosti, nedostatečné rozlišovací schopnosti může člověku unikat postavení Osobnosti Božství. V jedenáctém zpěvu Bhāgavatamu, v rozhovoru Pána Kṛṣṇy se Śrī Uddhavou, Pán zevrubně hovoří o svém transcendentálním postavení nad stavy spoutanosti a osvobození. Védská literatura uvádí: deha-dehi-vibhāgo 'yaṁ neśvare vidyate kvacit – „Mezi tělem a duší Nejvyššího Pána není nikdy rozdíl.“ Jinak řečeno, tělo Śrī Kṛṣṇy je věčné, duchovní, vševědoucí a zdroj veškeré radosti.