Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.47.59

Verš

kvemāḥ striyo vana-carīr vyabhicāra-duṣṭāḥ
kṛṣṇe kva caiṣa paramātmani rūḍha-bhāvaḥ
nanv īśvaro ’nubhajato ’viduṣo ’pi sākṣāc
chreyas tanoty agada-rāja ivopayuktaḥ

Synonyma

kva — kde, ve srovnání; imāḥ — tyto; striyaḥ — ženy; vana — v lesích; carīḥ — které se potulují; vyabhicāra — nevhodným chováním; duṣṭāḥ — znečištĕné; kṛṣṇe — ke Kṛṣṇovi; kva ca — a kde; eṣaḥ — tento; parama-ātmani — k Nejvyšší Duši; rūḍha-bhāvaḥ — stav dokonalé lásky (odbornĕ zvaný mahā-bhāva); nanu — jistĕ; īśvaraḥ — Pán, Osobnost Božství; anubhajataḥ — tomu, kdo Ho neustále uctívá; aviduṣaḥ — nevzdĕlanému; api — třebaže; sākṣāt — přímo; śreyaḥ — nejvyšší dobro; tanoti — udĕluje; agada — léků; rājaḥ — král (neboli nektar, který pijí polobozi, aby dlouho žili); iva — jako kdyby; upayuktaḥ — užitý.

Překlad

Jak úžasné je, že tyto prosté ženy, které se toulají lesem, zdánlivĕ zkažené nevhodným chováním, dosáhly dokonalosti čisté lásky ke Kṛṣṇovi, Nejvyšší Duši! Je ale pravda, že samotný Nejvyšší Pán udĕluje svá požehnání i nevĕdomému uctívači, tak jako nejlepší lék zabere, i když ho užije osoba neznalá jeho složení.

Význam

Použití slova kva v prvních dvou řádcích vyjadřuje ostrý kontrast mezi zdánlivĕ neslučitelnými vĕcmi, v tomto případĕ zdánlivĕ bezvýznamným a dokonce nečistým postavením gopī, zmínĕným v první řádce, a jejich dosažením nejvyšší dokonalosti života, zmínĕném v řádce druhé. V tomto ohledu Śrīla Viśvanātha Cakravartī popisuje tři druhy cizoložných žen. První je žena, která si užívá s manželem i milencem, přičemž není vĕrná ani jednomu. Jak bĕžná společnost, tak písma takové chování zavrhují. Druhá cizoložná žena opustí svého manžela, aby si užívala jen s milencem. Společnost a písma toto chování také zavrhují, ačkoliv o této pokleslé ženĕ může být řečeno, že má alespoň tu dobrou vlastnost, že se oddává jedinému muži. Cizoložná žena posledního druhu opustí manžela a užívá si postavení milenky samotného Nejvyššího Pána. Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje, že ačkoliv hloupí, obyčejní lidé toto postavení kritizují, znalci duchovní vĕdy takové chování velebí. Proto učení členové společnosti a zjevená písma tuto soustředĕnou oddanost Pánu chválí. Takové bylo chování gopī. Výraz vyabhicāra-duṣṭāḥ, „zkažené úchylkou“, vyjadřuje zdánlivou podobnost mezi chováním gopī a bĕžných cizoložných žen.