Śrīmad-Bhāgavatam 10.47.58
Verš
etāḥ paraṁ tanu-bhṛto bhuvi gopa-vadhvo
govinda eva nikhilātmani rūḍha-bhāvāḥ
vāñchanti yad bhava-bhiyo munayo vayaṁ ca
kiṁ brahma-janmabhir ananta-kathā-rasasya
govinda eva nikhilātmani rūḍha-bhāvāḥ
vāñchanti yad bhava-bhiyo munayo vayaṁ ca
kiṁ brahma-janmabhir ananta-kathā-rasasya
Synonyma
etāḥ — tyto ženy; param — jediné; tanu — svá těla; bhṛtaḥ — úspěšně udržují; bhuvi — na Zemi; gopa-vadhvaḥ — mladé pasačky; govinde — k Pánu Kṛṣṇovi; eva — výlučně; nikhila — všech; ātmani — Duši; rūḍha — přivedená k dokonalosti; bhāvāḥ — extatická láskyplná připoutanost; vāñchanti — touží; yat — po které; bhava — hmotné existence; bhiyaḥ — ti, kteří se obávají; munayaḥ — mudrci; vayam — my; ca — také; kim — co dělat; brahma — jako brāhmaṇa nebo jako Pán Brahmā; janmabhiḥ — s životy; ananta — o neomezeném Pánu; kathā — ve vyprávění; rasasya — pro toho, kdo má chuť.
Překlad
(Uddhava zpíval:) Ze všech osob na Zemi jen tyto pasačky skutečně přivedly své vtělené životy k dokonalosti, neboť dosáhly dokonalé čisté lásky k Pánu Govindovi. Po jejich čisté lásce touží ti, kdo se obávají hmotné existence, velcí mudrci a my sami stejně tak. K čemu je narodit se jako brāhmaṇa vysokého původu nebo dokonce jako samotný Pán Brahmā tomu, kdo již ochutnal vyprávění o nekonečném Pánu?
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvětluje, že výraz brahma-janmabhiḥ, „brāhmaṇská zrození“, se zde týká trojího zrození v podobě (1) biologického zplození, (2) zasvěcení posvátnou šňůrou a (3) obětního zasvěcení. Ty nesnesou srovnání s čistým vědomím Kṛṣṇy. Sám Uddhava, který tento verš vyslovil, se narodil jako čistý brāhmaṇa, ale ve srovnání s postavením vznešených gopī tomu nepřisuzuje žádnou váhu.