Śrīmad-Bhāgavatam 10.47.57
Verš
dṛṣṭvaivam-ādi gopīnāṁ
kṛṣṇāveśātma-viklavam
uddhavaḥ parama-prītas
tā namasyann idaṁ jagau
kṛṣṇāveśātma-viklavam
uddhavaḥ parama-prītas
tā namasyann idaṁ jagau
Synonyma
dṛṣṭvā — když viděl; evam — takové; ādi — a více; gopīnām — gopī; kṛṣṇa-āveśa — jejich naprostým pohroužením v myšlenkách na Kṛṣṇu; ātma — tvořený; viklavam — neklid mysli; uddhavaḥ — Uddhava; parama — svrchovaně; prītaḥ — potěšený; tāḥ — jim; namasyan — skládající veškerou úctu; idam — toto; jagau — zpíval.
Překlad
Když takto Uddhava viděl gopī neustále neklidné kvůli jejich naprostému pohroužení v Kṛṣṇovi, byl svrchovaně potěšený. Přál si jim vzdát veškerou úctu, a proto jim zazpíval.
Význam
Viklava, „neklid mysli“, zde nesmíme zaměňovat za běžnou hmotnou úzkost. Je jasně uvedeno, že Uddhava byl svrchovaně potěšený, a cítil se tak, jelikož viděl, že gopī dosáhly nejvyššího stavu láskyplné extáze. Uddhava byl vznešený dvořan z Dvāraky, důležitý ministr ve světě politiky, a přesto cítil duchovní potřebu vzdát úctu slavným gopīm, ačkoliv to byly navenek pouhé pasačky v nevýznamné vesnici zvané Vṛndāvan. Proto, aby vysvětlil své pocity, zpíval následující verše. Śrīla Jīva Gosvāmī uvádí, že je Uddhava zpíval každý den, kdy byl ve Vṛndāvanu.