Śrīmad-Bhāgavatam 10.47.43

Śrīla Viśvanātha Cakravartī sdílí následující hlubokou realizaci, která z tohoto verše vychází: „Gopī věděly, že žádné místo nemůže být tak krásné jako Vṛndāvan. Nikde jinde ve vesmíru by nebylo možné najít tak okouzlující scenérii jako ve vṛndāvanském lese, provoněném zbožnými květinami a ozářeném světlem úplňku, který se odrážel na klidných vlnách svaté řeky Yamuny. Nikdo nemiloval Kṛṣṇu tolik jako gopī, a tak Mu také nikdo jiný nemohl porozumět. Gopī poskytovaly Kṛṣṇovi důvěrnou službu, kterou mohly jen ony přivést k dokonalosti. Trpěly tedy při pomyšlení, že je Pán Kṛṣṇa připraven o Vṛndāvan a o jejich službu. Byly prosté veškerého hmotného chtíče, a byly zklamané proto, že nemohou svou láskyplnou službou poskytovat Kṛṣṇovi štěstí. Nedokázaly si vůbec představit, že by si Kṛṣṇa užíval někde jinde tak jako ve Vṛndāvanu v jejich společnosti.“