Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.47.29

Verš

śrī-bhagavān uvāca
bhavatīnāṁ viyogo me
na hi sarvātmanā kvacit
yathā bhūtāni bhūteṣu
khaṁ vāyv-agnir jalaṁ mahī
tathāhaṁ ca manaḥ-prāṇa-
bhūtendriya-guṇāśrayaḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; bhavatīnām — vás žen; viyogaḥ — odloučení; me — ode Mne; na — není; hi — vskutku; sarva-ātmanā — od Duše veškeré existence; kvacit — kdykoliv; yathā — jako; bhūtāni — hmotné prvky; bhūteṣu — ve všech stvořených bytostech; kham — éter; vāyu-agniḥ — vzduch a oheň; jalam — voda; mahī — zemĕ; tathā — tak; aham — Já; ca — a; manaḥ — mysli; prāṇa — životního vzduchu; bhūta — hmotné prvky; indriya — tĕlesných smyslů; guṇa — a původních kvalit přírody; āśrayaḥ — přítomný jako jejich útočištĕ.

Překlad

Nejvyšší Pán pravil: Ve skutečnosti nejste ode Mne nikdy oddĕlené, neboť jsem Duše veškerého stvoření. Tak jako jsou přírodní prvky  –  éter, vzduch, oheň, voda a zemĕ  –  přítomné v každé stvořené vĕci, jsem Já přítomný v mysli, životním vzduchu a smyslech každé bytosti a také v hmotných prvcích a kvalitách hmotné přírody.

Význam

Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho a Śrīly Viśvanātha Cakravartīho skrývá filosofický jazyk Pánova výroku hlubší význam. Nejvyšší Pán důvĕrnĕ říkal gopīm, že je u nich přítomný skrze opĕtování jejich jedinečné lásky k Nĕmu, nejen jako Duše veškerého stvoření, ale také jako jejich jedinečný milenec. V tomto smyslu slovo guṇa vyjadřuje neobyčejné božské vlastnosti gopī, které přitahují Śrī Kṛṣṇu, a slovo sarvātmanā, které jsme zde přeložili ve vztahu k samotnému Pánu Kṛṣṇovi (odpovídající slovu me, které je také v instrumentálu), je rovnĕž chápáno ve smyslu sarvathā, „zcela“. Jinak řečeno, ačkoliv byl Pán Kṛṣṇa v jednom smyslu nepřítomný, nemohl být nikdy zcela nepřítomný, neboť ve své duchovní podobĕ zůstává vždy v srdcích a myslích gopī.

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, a dalších knihách Śrīla Prabhupāda podrobnĕ vysvĕtlil, že Pán Kṛṣṇa opustil gopī proto, aby posílil jejich lásku k Nĕmu a, jak Uddhava poznamenal, aby požehnal další oddané tím, že odhalí sílu lásky gopī. Ve skutečnosti byl Pán duchovnĕ s gopīmi, protože to jsou Jeho vĕčné společnice.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī dále podotýká, že pošetilé osoby dospĕjí k závĕru, že Śrī Kṛṣṇa používal filosofický jazyk, jelikož chtĕl vysvĕtlit gopīm základní body filosofie vĕdomí Kṛṣṇy, aby je tak přivedl k osvobození. Pravda je taková, že gopī jsou ty nejvznešenĕjší osvobozené duše, a k pochopení jejich zábav se Śrī Kṛṣṇou musíme přijmout pomoc autorizovaných ācāryů. Když se gopī sešly na tanec rāsa, Śrī Kṛṣṇa se jim pokusil kázat karma-yogu a zdůrazňoval bĕžnou etiku a morálku, ale gopī byly nad touto úrovní. Podobnĕ jim nyní Pán Kṛṣṇa nabízí jñāna-yogu neboli metafyzickou filosofii, ale ta gopīm také nic neříká, protože už dosáhly spontánní, čisté lásky ke Śrī Kṛṣṇovi.