Śrīmad-Bhāgavatam 10.47.29

Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho a Śrīly Viśvanātha Cakravartīho skrývá filosofický jazyk Pánova výroku hlubší význam. Nejvyšší Pán důvěrně říkal gopīm, že je u nich přítomný skrze opětování jejich jedinečné lásky k Němu, nejen jako Duše veškerého stvoření, ale také jako jejich jedinečný milenec. V tomto smyslu slovo guṇa vyjadřuje neobyčejné božské vlastnosti gopī, které přitahují Śrī Kṛṣṇu, a slovo sarvātmanā, které jsme zde přeložili ve vztahu k samotnému Pánu Kṛṣṇovi (odpovídající slovu me, které je také v instrumentálu), je rovněž chápáno ve smyslu sarvathā, „zcela“. Jinak řečeno, ačkoliv byl Pán Kṛṣṇa v jednom smyslu nepřítomný, nemohl být nikdy zcela nepřítomný, neboť ve své duchovní podobě zůstává vždy v srdcích a myslích gopī.

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, a dalších knihách Śrīla Prabhupāda podrobně vysvětlil, že Pán Kṛṣṇa opustil gopī proto, aby posílil jejich lásku k Němu a, jak Uddhava poznamenal, aby požehnal další oddané tím, že odhalí sílu lásky gopī. Ve skutečnosti byl Pán duchovně s gopīmi, protože to jsou Jeho věčné společnice.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī dále podotýká, že pošetilé osoby dospějí k závěru, že Śrī Kṛṣṇa používal filosofický jazyk, jelikož chtěl vysvětlit gopīm základní body filosofie vědomí Kṛṣṇy, aby je tak přivedl k osvobození. Pravda je taková, že gopī jsou ty nejvznešenější osvobozené duše, a k pochopení jejich zábav se Śrī Kṛṣṇou musíme přijmout pomoc autorizovaných ācāryů. Když se gopī sešly na tanec rāsa, Śrī Kṛṣṇa se jim pokusil kázat karma-yogu a zdůrazňoval běžnou etiku a morálku, ale gopī byly nad touto úrovní. Podobně jim nyní Pán Kṛṣṇa nabízí jñāna-yogu neboli metafyzickou filosofii, ale ta gopīm také nic neříká, protože už dosáhly spontánní, čisté lásky ke Śrī Kṛṣṇovi.