Śrīmad-Bhāgavatam 10.47.20
Verš
priya-sakha punar āgāḥ preyasā preṣitaḥ kiṁ
varaya kim anurundhe mānanīyo ’si me ’ṅga
nayasi katham ihāsmān dustyaja-dvandva-pārśvaṁ
satatam urasi saumya śrīr vadhūḥ sākam āste
varaya kim anurundhe mānanīyo ’si me ’ṅga
nayasi katham ihāsmān dustyaja-dvandva-pārśvaṁ
satatam urasi saumya śrīr vadhūḥ sākam āste
Synonyma
priya — Mého milovaného; sakha — ó příteli; punaḥ — znovu; āgāḥ — přišel jsi; preyasā — Mým milovaným; preṣitaḥ — poslán; kim — zda; varaya — prosím vyber si; kim — co; anurundhe — přeješ si; mānanīyaḥ — být poctěn; asi — jsi; me — Mnou; aṅga — Můj milý; nayasi — přinášíš; katham — proč; iha — sem; asmān — Nám; dustyaja — nemožné se vzdát; dvandva — milostného vztahu s kým; pārśvam — po boku; satatam — vždy; urasi — na hrudi; saumya — ó laskavý; śrīḥ — bohyně štěstí; vadhūḥ — Jeho společnice; sākam — spolu s Ním; āste — je přítomná.
Překlad
Ó příteli Mého drahého, poslal tě sem Můj milovaný znovu? Měla bych tě poctít, příteli, tak si prosím vyber jakékoliv požehnání chceš. Proč ses ale vrátil sem, abys Nás vzal k Němu, jehož milostné lásky je tak těžké se vzdát? Koneckonců, laskavý čmeláku, Jeho společnice je bohyně Śrī a ta je vždy s Ním, na Jeho hrudi.
Význam
V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda vysvětluje kontext tohoto verše: „Zatímco Rādhārāṇī promlouvala ke čmelákovi, poletoval sem a tam, a najednou Jí zmizel z dohledu. Nesmírně se rmoutila kvůli odloučení od Kṛṣṇy, a když mohla mluvit se čmelákem, pociťovala extázi. Jakmile se však ztratil, téměř zešílela představou, že se možná tento poslíček vrátil ke Kṛṣṇovi zpravit Ho o tom, jak mluví proti Němu. ,Kṛṣṇu bude určitě velice mrzet, když to uslyší,̀ myslela si. Takto Ji zaplavil jiný druh extáze.
Mezitím se poletující čmelák objevil znovu před Ní. Myslela si: ,Kṛṣṇa je ke Mně pořád ještě laskavý. Přestože Mu poslíček přinesl takové pobuřující vzkazy, je tak laskavý, že znovu poslal čmeláka, aby Mě k Němu zavedl.̀ Tentokrát si Śrīmatī Rādhārāṇī dávala dobrý pozor, aby neřekla nic proti Kṛṣṇovi.“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvětluje, že bohyně štěstí Śrī dokáže přijmout mnoho různých podob. Zatímco si tedy Kṛṣṇa užívá s jinými ženami, setrvává na Jeho hrudi v podobě zlatého pruhu. Když se Kṛṣṇa nestýká s jinými ženami, odkládá tuto podobu a poskytuje Mu potěšení ve své přirozeně krásné podobě mladé ženy.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho tento výrok Śrīmatī Rādhārāṇī vyjadřuje pratijalpu, jak ji popisuje Śrīla Rūpa Gosvāmī:
dustyaja-dvandva-bhāve 'smin
prāptir nārhety anuddhatam
dūta-sammānanenoktaṁ
yatra sa pratijalpakaḥ
prāptir nārhety anuddhatam
dūta-sammānanenoktaṁ
yatra sa pratijalpakaḥ
„Když milenka pokorně prohlásí, že ačkoliv si nezaslouží získat svého milovaného, přesto nedokáže přestat doufat v milostný vztah s Ním, tato slova, vyřčená s úctou ke zprávě od milého, se nazývají pratijalpa.“ (Ujjvala-nīlamaṇi 14.198)
Zde Śrīmatī Rādhārāṇī přestává být nevlídná a pokorně uznává vznešenost Śrī Kṛṣṇy.