Śrīmad-Bhāgavatam 10.44.13
Verš
puṇyā bata vraja-bhuvo yad ayaṁ nṛ-liṅga
gūḍhaḥ purāṇa-puruṣo vana-citra-mālyaḥ
gāḥ pālayan saha-balaḥ kvaṇayaṁś ca veṇuṁ
vikrīdayāñcati giritra-ramārcitāṅghriḥ
gūḍhaḥ purāṇa-puruṣo vana-citra-mālyaḥ
gāḥ pālayan saha-balaḥ kvaṇayaṁś ca veṇuṁ
vikrīdayāñcati giritra-ramārcitāṅghriḥ
Synonyma
puṇyāḥ — zbožné; bata — vskutku; vraja-bhuvaḥ — různé oblasti Vraji; yat — v nichž; ayam — tato; nṛ — lidskými; liṅga — vlastnostmi; gūḍhaḥ — maskovaná; purāṇa-puruṣaḥ — prvotní Osobnost Božství; vana — složené z květů a jiných darů lesa; citra — úžasně rozmanité; mālyaḥ — jehož girlandy; gāḥ — krávy; pālayan — pasoucí; saha — s; balaḥ — Pánem Balarāmou; kvaṇayan — hrající; ca — a; veṇum — na svou flétnu; vikrīḍayā — s různými zábavami; añcati — prochází se kolem; giritra — Pánem Śivou; ramā — a bohyní štěstí; arcita — uctívané; aṅghriḥ — Jeho nohy.
Překlad
Jak zbožné jsou oblasti Vraji, neboť se jimi prochází prvotní Osobnost Božství, maskující se lidskými vlastnostmi, a věnuje se svým mnoha zábavám! Pán, jehož nohy uctívá Pán Śiva i bohyně Ramā, je ozdobený úžasně rozmanitými lesními girlandami, a jak ve společnosti Balarāmy pase krávy, hraje přitom na flétnu.
Význam
V tomto verši oddané ženy v publiku poukazují na rozdíl mezi Mathurou a Vṛndāvanem. Chtějí vyjádřit, že ve Vṛndāvanu se Kṛṣṇa jen baví se svými přítelkyněmi a přáteli, zatímco zde v Mathuře je vystaven tyranizování od profesionálních zápasníků. Tak ženy zavrhují město Mathuru, jelikož se souží, když hledí na Kṛṣṇu během toho, co považují za nečestný zápas. Mathurā je samozřejmě také jedno z Pánových věčných sídel, ale zde ženy ve shromáždění projevují svou lásku v kritickém duchu.