Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv desátý: Nejvyšší Dobro » KAPITOLA ČTVRTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 10.4.14

Verš

tayābhihitam ākarṇya
kaṁsaḥ parama-vismitaḥ
devakīṁ vasudevaṁ ca
vimucya praśrito ’bravīt

Synonyma

tayā — bohyní Durgou; abhihitam — pronesená slova; ākarṇya — když slyšel; kaṁsaḥ — Kaṁsa; parama-vismitaḥ — strnul údivem; devakīm — Devakī; vasudevam ca — a Vasudevu; vimucya — okamžitě propustil; praśritaḥ — s velkou pokorou; abravīt — promluvil následovně.

Překlad

Když Kaṁsa uslyšel slova bohyně Durgy, strnul údivem. Přistoupil ke své sestře Devakī a švagrovi Vasudevovi, okamžitě jim sundal okovy a pokorně k nim promluvil.

Význam

Kaṁsa žasl, že se bohyně Durgā stala dcerou Devakī. Jak se mohla Durgā stát dcerou obyčejné lidské bytosti? To byl jeden důvod jeho údivu. A jak je možné, že osmé dítě Devakī bylo ženského pohlaví? I to ho udivilo. Asurové jsou obvykle oddaní matky Durgy, Śakti, nebo polobohů, zvláště Pána Śivy. Zjevení Durgy v její původní osmiruké podobě držící různé zbraně ihned přimělo Kaṁsu k tomu, aby změnil svůj názor, že Devakī je obyčejná lidská bytost. Musela mít nějaké transcendentální vlastnosti, neboť proč by se jí jinak bohyně Durgā narodila? Za těchto okolností chtěl užaslý Kaṁsa odčinit ohavnosti, kterých se vůči své sestře Devakī dopustil.