Śrīmad-Bhāgavatam 10.28.7
Verš
ajānatā māmakena
mūḍhenākārya-vedinā
ānīto ’yaṁ tava pitā
tad bhavān kṣantum arhati
mūḍhenākārya-vedinā
ānīto ’yaṁ tava pitā
tad bhavān kṣantum arhati
Synonyma
ajānatā — neznalým; māmakena — mým služebníkem; mūḍhena — pošetilým; akārya-vedinā — neznajícím svou pravou povinnost; ānītaḥ — byl přiveden; ayam — tento člověk; tava — Tvůj; pitā — otec; tat — to; bhavān — Ty, dobrotivý; kṣantum arhati — měl bys prosím odpustit.
Překlad
Tvého otce, jenž tady sedí, ke mně přivedl jeden můj pošetilý, neznalý služebník, který nepochopil, co je jeho povinnost. Proto nám prosím odpusť.
Význam
Slovo ayam, „tento člověk zde“, jasně ukazuje, že Kṛṣṇův otec, Nanda Mahārāja, byl u toho, když Varuṇa mluvil. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dokonce uvádí, že Varuṇa usadil Śrī Nandu na trůn posázený drahokamy a sám ho zdvořile uctíval.
Jednání Nandy Mahārāje, jenž vstoupil do vody těsně před východem slunce, bylo vlastně i po formální stránce v pořádku. Śrīla Jīva Gosvāmī uvádí následující vysvětlení ve svém komentáři k prvnímu verši této kapitoly: Po mimořádně krátkém Ekādaśī trvajícím jen osmnáct hodin uplynulo již před svítáním asi šest hodin z lunárního dne, v němž bylo třeba půst přerušit, tedy ze Dvādaśī. Jelikož při východu slunce by čas vhodný pro přerušení půstu vypršel, Nanda Mahārāja se rozhodl vstoupit do vody v době, která je jinak nepříznivá.
Varuṇův služebník měl samozřejmě znát tyto technické podrobnosti určené přísným následovníkům védských obřadů. Nanda Mahārāja navíc jednal jako otec Nejvyššího Pána, a proto byl nanejvýš posvátnou osobou nepodléhající nepatrným vesmírným byrokratům, jako byl Varuṇův pošetilý služebník.