Śrīmad-Bhāgavatam 10.15.27
Verš
evaṁ suhṛd-vacaḥ śrutvā
suhṛt-priya-cikīrṣayā
prahasya jagmatur gopair
vṛtau tālavanaṁ prabhū
suhṛt-priya-cikīrṣayā
prahasya jagmatur gopair
vṛtau tālavanaṁ prabhū
Synonyma
evam — takto; suhṛt — svých přátel; vacaḥ — slova; śrutvā — když slyšeli; suhṛt — svým přátelům; priya — potěšení; cikīrṣayā — chtějící poskytnout; prahasya — se smíchem; jagmatuḥ — oba šli; gopaiḥ — pasáčky; vṛtau — obklopení; tāla-vanam — do lesa Tāla; prabhū — dva Pánové.
Překlad
Když Kṛṣṇa a Balarāma slyšeli slova svých drahých společníků, zasmáli se a s touhou je potěšit se v doprovodu přátel pasáčků vydali do Tālavanu.
Význam
Pán Kṛṣṇa uvažoval: „Jak by mohl být pouhý osel tak těžkým soupeřem?“ Proto se nad žádostí svých přátel zasmál. Pán Kapila uvádí ve Śrīmad-Bhāgavatamu (3.28.32): hāsaṁ harer avanatākhila-loka-tīvra-śokāśru-sāgara-viśoṣaṇam aty-udāram: „Yogī má podobně meditovat o nejshovívavějším úsměvu Pána Śrī Hariho, který všem, kdo se Mu klaní, vysouší oceán slz pocházející z velkého smutku.“ Pro povzbuzení svých přátel se tedy Pán Kṛṣṇa a Pán Balarāma zasmáli a okamžitě se s nimi vypravili do lesa Tāla.