Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.15.1

Verš

śrī-śuka uvāca
tataś ca paugaṇḍa-vayaḥ-śrītau vraje
babhūvatus tau paśu-pāla-sammatau
gāś cārayantau sakhibhiḥ samaṁ padair
vṛndāvanaṁ puṇyam atīva cakratuḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; tataḥ — potom; ca — a; paugaṇḍa vayaḥ — vĕk paugaṇḍa (od šesti do deseti let); śritau — když dosáhli; vraje — ve Vṛndāvanu; babhūvatuḥ — Oni (Rāma a Kṛṣṇa) se stali; tau — oba dva; paśu-pāla — pasáčky krav; sammatau — jmenovaní; gāḥ — krávy; cārayantau — pasoucí; sakhibhiḥ samam — se svými přáteli; padaiḥ — znaky na svých chodidlech; vṛndāvanam — Śrī Vṛndāvan; puṇyam — příznivým; atīva — nesmírnĕ; cakratuḥ — činili.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Když Pán Rāma a Pán Kṛṣṇa, žijící ve Vṛndāvanu, dosáhli vĕku paugaṇḍa (od šesti do deseti), pastevci Jim dovolili se ujmout pastvy krav. Když byli takto zamĕstnaní ve společnosti svých přátel, činili vṛndāvanskou půdu nanejvýš příznivou tím, že do ní otiskovali znaky na svých lotosových chodidlech.

Význam

Pán Kṛṣṇa chtĕl povzbudit své přátele pasáčky, které již pozřel Aghāsura a potom ukradl Pán Brahmā. Proto se rozhodl, že je přivede do palmového lesa zvaného Tālavan, kde bylo mnoho chutných zralých plodů. Jelikož duchovní tĕlo Pána Kṛṣṇy zdánlivĕ trochu zestárlo a zesílilo, vṛndāvanští stařešinové v čele s Nandou Mahārājem rozhodli, že Kṛṣṇu povýší z pasení telátek do postavení skutečného pasáčka krav. Novĕ se mĕl starat o dospĕlé krávy, býky a voly. Předtím si Nanda Mahārāja kvůli své silné náklonnosti myslel, že je na to Kṛṣṇa ještĕ příliš malý a nevyzrálý. V Padma Purāṇĕ, části zvané Kārttika-māhātmya, je uvedeno:

śuklāṣṭamī kārttike tu
smṛtā gopāṣṭamī budhaiḥ
tad-dinād vāsudevo 'bhūd
gopaḥ pūrvaṁ tu vatsapaḥ

„Osmý lunární den svĕtlé poloviny mĕsíce Kārttiku nazývají znalci Gopāṣṭamī. Od toho dne sloužil Pán Vāsudeva jako pasáček krav, zatímco předtím pásl telátka.“

Slovo padaiḥ vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa žehnal zemi tím, že chodil po jejím povrchu na svých lotosových nohou. Pán nenosil boty ani jinou ochranu nohou, ale chodil po lese bosý, což vyvolávalo velkou úzkost u vṛndāvanských dívek, které se bály, že by se Jeho jemné lotosové nohy mohly poranit.