Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.14.26

Verš

ajñāna-saṁjñau bhava-bandha-mokṣau
dvau nāma nānyau sta ṛta-jña-bhāvāt
ajasra-city ātmani kevale pare
vicāryamāṇe taraṇāv ivāhanī

Synonyma

ajñāna — projevující se z nevĕdomosti; saṁjñau — která označení; bhava-bandha — připoutanost ke hmotné existenci; mokṣau — a osvobození; dvau — obojí; nāma — jistĕ; na — ne; anyau — oddĕlené; staḥ — jsou; ṛta — pravého; jña-bhāvāt — z poznání; ajasra-citi — jejíž vĕdomí není blokované; ātmani — duchovní duše; kevale — která se liší od hmoty; pare — která je čistá; vicāryamāṇe — když je náležitĕ rozpoznaná; taraṇau — ve slunci; iva — jako; ahanī — den a noc.

Překlad

Jak představa připoutanosti ke hmotĕ, tak představa osvobození jsou projevy nevĕdomosti. Nacházejí se mimo oblast pravého poznání a jakmile osoba správnĕ pochopí, že čistá duchovní duše se liší od hmoty a je vždy plnĕ vĕdomá, přestávají existovat. Tehdy již připoutanost i osvobození ztrácejí jakýkoliv význam, tak jako den a noc nemají význam z pohledu slunce.

Význam

Připoutanost ke hmotĕ je iluzí, protože živá bytost ve skutečnosti nemá s hmotným svĕtem žádný skutečný vztah. Kvůli falešnému egu se podmínĕná duše ztotožňuje s hmotou. Takzvané osvobození tedy znamená jen vzdát se iluze, ne vyproštĕní se ze skutečných pout. I když si přesto myslíme, že utrpení zakoušené v hmotné iluzi je opravdové a že osvobození je tedy smysluplnou úlevou od utrpení, jen samotná nepřítomnost hmotné existence je stále ještĕ nevýznamná ve srovnání se skutečným duchovním životem, který je pozitivní vĕčnou realitou, oproti negativní iluzi hmotného života. Z konečného hlediska je vĕdomí Kṛṣṇy neboli čistá láska k Bohu jedinou významnou, smysluplnou a trvalou situací pro každou živou bytost.

Jelikož v noci je tma proto, že nesvítí slunce, nikdo by neočekával, že zažije noc na samotném slunci. Nezažíval by tam ani jednotlivé dny, které oddĕlují noci. Také čistá živá bytost v sobĕ nemá žádnou hmotnou temnotu, a proto ani nepociťuje zážitek osvobození z této temnoty. Jakmile podmínĕná duše dospĕje na tuto úroveň čistého vĕdomí, je způsobilá být ve společnosti svrchovanĕ čistého Pána, Osobnosti Božství, v Jeho osobním sídle.