Kapitola první
1
Proč Ardžuna odmítl jógu
Йога, която Арджуна отказал да приеме
V západních zemích se zvláště v tomto století rozšířilo mnoho druhů jógy, ale žádný z nich neučí, jak dosáhnout skutečné dokonalosti. V Bhagavad-gítě učí Ardžunu dokonalé józe přímo Šrí Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství. Chceme-li skutečně dosáhnout dokonalosti jógy, pak nám Bhagavad-gítá poskytuje autoritativní výroky, pocházející přímo od Nejvyšší Osobnosti.
На Запад, и особено в нашия век, са станали популярни много йога системи, но нито една от тях не води към истинското съвършенство на йога. В Бхагавад-гӣта̄ Шрӣ Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, учи Арджуна непосредствено на съвършенството на йога. Ако искаме да се докоснем до това съвършенство, трябва да се обърнем към Бхагавад-гӣта̄, в която ще открием авторитетните думи на Върховната Личност.
Jistě stojí za povšimnutí, že Ardžuna přijímal poznání o józe uprostřed bitevního pole. Byl to velký válečník a těsně před tím, než se měl zapojit do bratrovražedného boje, začal sentimentálně uvažovat: „Proč bych měl bojovat se svými příbuznými?“ Nechuť k boji způsobila Ardžunova iluze; aby ji Kršna odstranil, přednesl mu Bhagavad-gítu. Můžeme si představit, jak málo času zbývalo na přednesení Bhagavad-gíty. Válečníci na obou stranách byli připraveni k boji a zbývala nanejvýš hodina. Během jediné hodiny Šrí Kršna přednesl celou Bhagavad-gítu a poučil svého přítele Ardžunu o tom, co je dokonalostí jógy. Na konci tohoto slavného rozhovoru se Ardžuna zbavil všech svých pochybností a bojoval.
Забележително е наистина, че съвършенството на йога е било разисквано насред бойното поле. Кр̣ш̣н̣а го обяснил на воина Арджуна точно преди Арджуна да участва в една братоубийствена война. От сантименталност Арджуна си мислел: „Защо трябва да се сражавам срещу собствените си роднини?“. Нежеланието му да се бие се дължало на заблужденията му и Шрӣ Кр̣ш̣н̣а изговорил пред него Бхагавад-гӣта̄, за да разсее тези заблуди. Можем да си представим, че това не е отнело много време – не повече от час, тъй като воините от двете армии били готови да започнат битката. За един час Шрӣ Кр̣ш̣н̣а изрекъл на приятеля си Арджуна цялата Бхагавад-гӣта̄ и обяснил съвършенството на всички йога системи. И в края на този велик разговор Арджуна се простил със съмненията си и се сражавал.
Když se však Ardžuna dověděl o meditativní józe, při které musí člověk na osamělém místě sedět ve vzpřímené poloze, mít přivřené oči a soustředit se na špičku nosu, aniž by jeho pozornost utíkala někam jinam, řekl:
Когато по време на разговора Арджуна чул за медитативния вид йога – как човек трябва да отиде на усамотено място, да седи с изправен гръб и полузатворени очи, как да съсредоточи погледа си във върха на носа си и да не отклонява вниманието си към нищо друго, – той казал:
sāmyena madhusūdana
etasyāhaṁ na paśyāmi
cañcalatvāt sthitiṁ sthirām
са̄мйена мадхусӯдана
етася̄хам̇ на пашя̄ми
чан̃чалатва̄т стхитим̇ стхира̄м
„Ó Madhusúdano, jóga, kterou jsi mi popsal, se mi zdá nepraktická a nesnesitelná, neboť mysl je vrtkavá a nestálá.“ (Bg. 6.33) To je důležité. Musíme si uvědomit, že jsme stále v hmotném světě, kde je naše mysl neustále něčím rozrušována. Myslíme si, že změna podmínek odstraní naše mentální rozrušení a jsme přesvědčeni, že když se nám podaří dosáhnout určitého bodu, všechno rozrušení zmizí, ale pro hmotný svět je přirozené, že se v něm není možné zbavit úzkosti. Podstata našeho problému spočívá v tom, že se neustále snažíme vyřešit své těžkosti, ale tento vesmír je uspořádaný tak, že k jejich vyřešení nikdy nedojde.
„О, Мадхусӯдана, йога системата, която изложи, ми изглежда трудна и неприложима, защото умът е неспокоен и неустойчив“ (Бхагавад-гӣта̄, 6.33). Това е много важно. Не трябва да забравяме, че живеем в материална обстановка, в която умът ни непрекъснато е изложен на дразнения. Всъщност ние се намираме в доста трудно положение. Постоянно мислим, че ако променим нещо, ще избегнем тревогите в ума си, постоянно се надяваме, че един ден те ще изчезнат. Но тези тревоги са част от материалния свят, ние не можем да се спасим от тях. Ние сме изправени пред дилемата постоянно да се опитваме да разрешим проблемите си и никога да не намираме разрешение, защото тази вселена е така устроена, че разрешение няма.
Ardžuna nechtěl lhát, byl čestný a otevřeně Kršnovi řekl, že systém jógy, který mu popsal, nedokáže provádět. Za povšimnutí stojí, že Ardžuna zde oslovil Kršnu „Madhusúdano“, čímž naznačil, že Pán zabil démona Madhua. Bůh má mnoho jmen a často bývá pojmenováván podle svých zábav a činností. Bůh má nekonečně mnoho jmen a nekonečně mnoho zábav. My jsme pouhé částečky Boha, a proto si nedokážeme vzpomenout, co všechno jsme dělali od začátku svého života do současnosti. Bůh je neomezený, Jeho činnosti jsou neomezené a má neomezené množství jmen, z nichž hlavní je jméno Kṛṣṇa. Proč Ho tedy Ardžuna oslovuje Madhusúdano, když je Jeho důvěrným přítelem a může Ho oslovit přímo „Kršno“? Ardžuna považoval svou mysl za velkého démona, právě takového, jakým byl démon Madhu. Kdyby tedy mohl Kršna zabít démona jeho mysli, mohl by Ardžuna dosáhnout dokonalosti jógy. „Má mysl je silnější než démon Madhu,“ říká Ardžuna. „Kdybys ho, prosím Tě, mohl zabít, pak bych mohl dodržovat tento systém jógy.“ Dokonce i mysl tak velkého člověka, jakým byl Ardžuna, je neustále rozrušována. Ardžuna sám říká:
Понеже бил честен и открит, Арджуна признал на Кр̣ш̣н̣а, че не може да следва този вид йога, който Той му описва. Трябва да отбележим, че Арджуна се обръща към Кр̣ш̣н̣а с името Мадхусӯдана – „убиец на демона Мадху“. Богът има безброй имена, защото е назоваван според дейностите си. Имената му са безброй, понеже и дейностите му са безброй. Ние сме само частици от Бога, но от детството си досега сме извършили толкова дейности, че дори не можем да си ги припомним. Вечният Бог е безкраен. Дейностите му също са безкрайни и затова Той има безброй имена. Главното от тези имена е Кр̣ш̣н̣а. Тогава защо Арджуна нарича Бога Мадхусӯдана? Като негов приятел, той би могъл да го нарече направо Кр̣ш̣н̣а. Арджуна смятал ума си за голям демон – такъв като демона Мадху. Ако Кр̣ш̣н̣а убиел този демон, Арджуна щял да може да постигне съвършенството на йога. Арджуна всъщност казвал: „Умът ми е по-силен и от демона Мадху. Моля те, убий го, за да мога да следвам тази йога“. Дори умът на такъв велик мъж като Арджуна бил винаги неспокоен. Както самият Арджуна казва:
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva suduṣkaram
прама̄тхи балавад др̣д̣хам
тася̄хам̇ ниграхам̇ манйе
ва̄йор ива судуш̣карам
„Vždyť mysl je, ó Kršno, nestálá, bouřlivá, vzpurná a velice silná. Myslím si, že zkrotit vítr je snadnější.“ (Bg. 6.34)
„О, Кр̣ш̣н̣а, умът е неспокоен, необуздан, упорит и много силен и аз мисля, че покоряването му е по-трудно от контролирането на вятъра“ (Бхагавад-гӣта̄, 6.34).
Mysl nám neustále přikazuje jít sem, jít tam, udělat to či ono – neustále nám říká, co máme dělat, a proto je podstatou každého jógového systému především ovládnout rozrušenou mysl. Meditativní jógový systém předepisuje ovládnout mysl soustředěním na Nadduši. To je celý smysl jógy. Avšak Ardžuna říká, že ovládnout mysl je obtížnější než zastavit vítr. Představte si člověka, jak se rukama snaží zastavit hurikán. Nebo si snad máme myslet, že Ardžuna není dostatečně kvalifikovaný k tomu, aby byl schopen ovládnout mysl? Naopak. Jen stěží jsme schopni si představit, jaké jedinečné kvalifikace Ardžuna měl. Vždyť byl osobním přítelem Nejvyšší Osobnosti Božství! Takové postavení nemůže nikdy získat člověk bez vznešených vlastností a dalších kvalifikací. Kromě toho byl Ardžuna slavným válečníkem a vládcem. Byl tak inteligentní, že dokázal porozumět Bhagavad-gítě za necelou hodinu. Dnes i velcí učenci mají problémy pochopit Gítu za celý život. Ardžuna si však přesto myslel, že mysl ovládat nedokáže. Nedokázal-li to Ardžuna i se všemi svými kvalifikacemi, jak si můžeme myslet, že to dokážeme my, v této mnohem degradovanější době? Ani ve snu bychom si neměli myslet, že se můžeme Ardžunovi rovnat. Stojíme o tisíc stupínků níže.
Наистина умът постоянно ни кара да ходим тук и там, да правим това и онова; постоянно ни казва да поемем в тази или онази посока. Смисълът на йога е човек да овладее неспокойния си ум. В медитативната йога това става, като човек съсредоточава ума си върху Свръхдушата. Това е целта на йога. Но Арджуна казва, че да се управлява умът е по-трудно, отколкото да се спре вятърът. Представете си как някой разперва ръце, за да спре урагана. Трябва ли да допуснем, че Арджуна просто не бил достатъчно квалифициран, за да владее ума си? Истината е, че ние не можем дори да си представим великолепните качества на Арджуна. Нека не забравяме, че той бил личен приятел на Върховната Божествена Личност. Това е изключително висша позиция и човек не може да я постигне, ако не притежава необикновени качества. Освен това Арджуна бил известен като велик воин и владетел. Той бил толкова интелигентен, че успял да разбере Бхагавад-гӣта̄ за един час, а днешните учени не могат да я проумеят дори цял живот. И въпреки това Арджуна мислел, че не е по силите му да обуздае ума си. Нима това, което е било невъзможно за Арджуна в една по-развита епоха, ще е възможно за нас в днешната епоха на деградация? Не трябва и през ум да ни минава, че сме на равнището на Арджуна. Ние сме хиляди пъти по-неквалифицирани от него.
Nikde nenajdeme zmínku o tom, že by Ardžuna někdy prováděl jógu, a přesto ho Kršna chválí jako jediného člověka, který je schopen porozumět Bhagavad-gítě. Co je na Ardžunovi tak zvláštního? Šrí Kršna říká: „Jsi Můj oddaný. Jsi Můj velice drahý přítel.“ Ardžuna však přesto odmítl vykonávat meditativní jógu, kterou mu Kršna popsal. Co z toho pro nás plyne? Máme snad propadnout beznaději, že mysl ovládnout nelze? Nikoliv. Lze ji ovládnout, ale jiným způsobem – pomocí vědomí Kršny. Mysl musíme vždy soustředit na Kršnu. Pokud je mysl neustále upnutá na Kršnu, je to dokonalost jógy.
Няма никакви свидетелства Арджуна някога да се е занимавал с йога, но въпреки това Кр̣ш̣н̣а го оценява като единствения човек, който е в състояние да разбере Бхагавад-гӣта̄. В какво се състоят особените достойнства на Арджуна? Шрӣ Кр̣ш̣н̣а казва: „Ти си мой предан и много скъп приятел“. И въпреки че бил предан и приятел на Кр̣ш̣н̣а, Арджуна отказал да следва медитативната йога система, описана от Шрӣ Кр̣ш̣н̣а. Какво означава това? Трябва ли да губим надежда, че някога ще можем да покорим ума си? – Не, умът може да бъде овладян и начинът за това е Кр̣ш̣н̣а съзнание. Умът винаги трябва да е съсредоточен върху Кр̣ш̣н̣а. До степента, в която е погълнат от мисли за Кр̣ш̣н̣а, той е постигнал съвършенството на йога.
Podíváme-li se do dvanáctého zpěvu Šrímad-Bhágavatamu, dočteme se, jak Šukadéva Gósvámí říká Mahárádžovi Paríkšitovi, že ve zlatém věku, v Satja-juze, žili lidé sto tisíc let a že v té době byly lidské bytosti tak vyspělé, že mohly provádět meditativní jógu. Ale to, čeho bylo možné dosáhnout v Satja-juze meditací, v následující Trétá--juze prováděním velkých obětí a v následujícím věku, ve Dvápara--juze, uctíváním v chrámu, toho je v této současné době, v Kali-juze, možné dosáhnout jednoduše zpíváním svatých jmen Boha, zpíváním Haré Kršna, „hari-kírtanem“. Z autoritativních zdrojů se dovídáme, že neustálé opakování Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare / Hare Rāma Hare Rāma Rāma Rāma Hare Hare představuje dokonalost jógy v tomto věku.
В Шрӣмад Бха̄гаватам, Дванайсета песен, Шукадева Госва̄мӣ казва на Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит, че в Сатя юга, Златната епоха, хората живеели по сто хиляди години. По това време, когато напредналите в духовно отношение живи същества живеели толкова дълго, било възможно да се практикува медитативната йога система. Но това, което в Сатя юга се постигало чрез медитация, в следващата юга, Трета юга, – чрез извършване на големи жертвоприношения, в следващата юга, Два̄пара юга, – чрез обожание в храмове, а в днешно време, Кали юга, може да се постигне чрез хари кӣртана – повтаряне на имената на Бога, Харе Кр̣ш̣н̣а. От авторитетните източници научаваме, че повтарянето на Харе Кр̣ш̣н̣а, Харе Кр̣ш̣н̣а, Кр̣ш̣н̣а Кр̣ш̣н̣а, Харе Харе / Харе Ра̄ма, Харе Ра̄ма, Ра̄ма Ра̄ма, Харе Харе представлява съвършенството на йога в тази епоха.
V dnešní době žijeme stěží padesát, šedesát let. Nanejvýše se lidé dožívají osmdesáti nebo sta let, ale i tak krátký život je plný strachu, problémů a nepříjemností v podobě válek, hladomorů, epidemií a tolika dalších věcí. Lidé nejsou ani příliš inteligentní a jsou v dosti špatné situaci. To vše je charakteristické pro život člověka v Kali-juze, nejpokleslejším věku. Je zřejmé, že dosáhnout úspěchu v meditativní józe, kterou zde Kršna popisuje, je pro nás nemožné. Nanejvýš můžeme uspokojit svou pošetilou umíněnost jakousi napodobeninou tohoto jógového systému. Lidé zaplatí za gymnastická cvičení a nácvik hlubokého dýchání a jsou šťastni, když si tak o pár let prodlouží život nebo jim to umožní lepší sexuální požitek. Musíme však pochopit, že toto není skutečná jóga. V tomto věku jednoduše není možné správně provádět meditativní jógu, ale dokonalého výsledku je možné dosáhnout pomocí bhakti-jógy, vznešeného duchovního procesu vědomí Kršny, zvláště pak pomocí mantra-jógy, zpívání Hare Kršna. Doporučují to védská písma a prakticky to na svém životě ukázaly velké duchovní autority jako například Čaitanja Maháprabhu. Také Bhagavad-gítá uvádí, že velké duše, mahátmové, neustále opěvují Pána. Chce-li někdo být mahátmou, jak ho popisují Védy, Bhagavad-gítá a velké autority, pak musí začít rozvíjet vědomí Kršny prostřednictvím zpívání Hare Kršna. Něco jiného je, když se nám líbí dělat „show“ a v lotosové pozici se snažit o tranz jako nějaký herec. Měli bychom však pochopit, že toto laciné divadlo nemá s dokonalostí jógy nic společného. Hmotnou nemoc není možné léčit nějakým umělým lékem. Musíme přijmout skutečnou léčebnou metodu od Kršny.
Днес с трудност доживяваме до петдесет-шейсет години. Животът ни продължава най-много осемдесет или сто години. Освен това този кратък живот е изпълнен с грижи и страдания, причинени от войни, епидемии, глад и много други нещастия. Ние сме злочести и не особено интелигентни. Такива са качествата на човека от Кали юга, епохата на деградацията. Следователно изглежда, че никога няма да постигнем успех в медитативната йога система, описана от Кр̣ш̣н̣а. Най-много да задоволим каприза си с някаква псевдоадаптация на тази система. Хората дават пари за гимнастически упражнения и дълбоко дишане и са щастливи от мисълта, че ще могат да удължат живота си с няколко години или ще се наслаждават на по-добър секс. Трябва да знаем обаче, че това не е автентичната йога система. В тази епоха медитативната йога не може да се следва, както е предписано. Но всички съвършенства, до които води тя, могат да се постигнат с бхакти йога, възвишения процес на Кр̣ш̣н̣а съзнание, и по-конкретно чрез мантра йога, прославянето на Шрӣ Кр̣ш̣н̣а чрез повтаряне на Харе Кр̣ш̣н̣а. Тази практика е препоръчана във ведическите писания и утвърдена от велики авторитети като Чайтаня Маха̄прабху. Бхагавад-гӣта̄ казва, че маха̄тмите (великите души) постоянно възпяват величието на Бога. Ако човек иска да бъде маха̄тма̄ според критерия на ведическата литература, на Бхагавад-гӣта̄ и на великите авторитети, трябва да приеме метода на Кр̣ш̣н̣а съзнание и възпяването на Харе Кр̣ш̣н̣а. Но ако сме доволни да демонстрираме медитация, като седим добре изправени в поза „лотос“ и показно изпадаме в транс, това е друга работа. Такива спектакли нямат нищо общо с истинското съвършенство на йога. Материалната болест не може да се излекува по такъв изкуствен начин. Трябва да приемем истинския лек директно от Кр̣ш̣н̣а.