Proč Ardžuna odmítl jógu

V západních zemích se zvláště v tomto století rozšířilo mnoho druhů jógy, ale žádný z nich neučí, jak dosáhnout skutečné dokonalosti. V Bhagavad-gítě učí Ardžunu dokonalé józe přímo Šrí Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství. Chceme-li skutečně dosáhnout dokonalosti jógy, pak nám Bhagavad-gítá poskytuje autoritativní výroky, pocházející přímo od Nejvyšší Osobnosti.

Jistě stojí za povšimnutí, že Ardžuna přijímal poznání o józe uprostřed bitevního pole. Byl to velký válečník a těsně před tím, než se měl zapojit do bratrovražedného boje, začal sentimentálně uvažovat: „Proč bych měl bojovat se svými příbuznými?“ Nechuť k boji způsobila Ardžunova iluze; aby ji Kršna odstranil, přednesl mu Bhagavad-gítu. Můžeme si představit, jak málo času zbývalo na přednesení Bhagavad-gíty. Válečníci na obou stranách byli připraveni k boji a zbývala nanejvýš hodina. Během jediné hodiny Šrí Kršna přednesl celou Bhagavad-gítu a poučil svého přítele Ardžunu o tom, co je dokonalostí jógy. Na konci tohoto slavného rozhovoru se Ardžuna zbavil všech svých pochybností a bojoval.

Když se však Ardžuna dověděl o meditativní józe, při které musí člověk na osamělém místě sedět ve vzpřímené poloze, mít přivřené oči a soustředit se na špičku nosu, aniž by jeho pozornost utíkala někam jinam, řekl:

„Ó Madhusúdano, jóga, kterou jsi mi popsal, se mi zdá nepraktická a nesnesitelná, neboť mysl je vrtkavá a nestálá.“ (Bg. 6.33) To je důležité. Musíme si uvědomit, že jsme stále v hmotném světě, kde je naše mysl neustále něčím rozrušována. Myslíme si, že změna podmínek odstraní naše mentální rozrušení a jsme přesvědčeni, že když se nám podaří dosáhnout určitého bodu, všechno rozrušení zmizí, ale pro hmotný svět je přirozené, že se v něm není možné zbavit úzkosti. Podstata našeho problému spočívá v tom, že se neustále snažíme vyřešit své těžkosti, ale tento vesmír je uspořádaný tak, že k jejich vyřešení nikdy nedojde.

Ardžuna nechtěl lhát, byl čestný a otevřeně Kršnovi řekl, že systém jógy, který mu popsal, nedokáže provádět. Za povšimnutí stojí, že Ardžuna zde oslovil Kršnu „Madhusúdano“, čímž naznačil, že Pán zabil démona Madhua. Bůh má mnoho jmen a často bývá pojmenováván podle svých zábav a činností. Bůh má nekonečně mnoho jmen a nekonečně mnoho zábav. My jsme pouhé částečky Boha, a proto si nedokážeme vzpomenout, co všechno jsme dělali od začátku svého života do současnosti. Bůh je neomezený, Jeho činnosti jsou neomezené a má neomezené množství jmen, z nichž hlavní je jméno Kṛṣṇa. Proč Ho tedy Ardžuna oslovuje Madhusúdano, když je Jeho důvěrným přítelem a může Ho oslovit přímo „Kršno“? Ardžuna považoval svou mysl za velkého démona, právě takového, jakým byl démon Madhu. Kdyby tedy mohl Kršna zabít démona jeho mysli, mohl by Ardžuna dosáhnout dokonalosti jógy. „Má mysl je silnější než démon Madhu,“ říká Ardžuna. „Kdybys ho, prosím Tě, mohl zabít, pak bych mohl dodržovat tento systém jógy.“ Dokonce i mysl tak velkého člověka, jakým byl Ardžuna, je neustále rozrušována. Ardžuna sám říká:

„Vždyť mysl je, ó Kršno, nestálá, bouřlivá, vzpurná a velice silná. Myslím si, že zkrotit vítr je snadnější.“ (Bg. 6.34)

Mysl nám neustále přikazuje jít sem, jít tam, udělat to či ono – neustále nám říká, co máme dělat, a proto je podstatou každého jógového systému především ovládnout rozrušenou mysl. Meditativní jógový systém předepisuje ovládnout mysl soustředěním na Nadduši. To je celý smysl jógy. Avšak Ardžuna říká, že ovládnout mysl je obtížnější než zastavit vítr. Představte si člověka, jak se rukama snaží zastavit hurikán. Nebo si snad máme myslet, že Ardžuna není dostatečně kvalifikovaný k tomu, aby byl schopen ovládnout mysl? Naopak. Jen stěží jsme schopni si představit, jaké jedinečné kvalifikace Ardžuna měl. Vždyť byl osobním přítelem Nejvyšší Osobnosti Božství! Takové postavení nemůže nikdy získat člověk bez vznešených vlastností a dalších kvalifikací. Kromě toho byl Ardžuna slavným válečníkem a vládcem. Byl tak inteligentní, že dokázal porozumět Bhagavad-gítě za necelou hodinu. Dnes i velcí učenci mají problémy pochopit Gítu za celý život. Ardžuna si však přesto myslel, že mysl ovládat nedokáže. Nedokázal-li to Ardžuna i se všemi svými kvalifikacemi, jak si můžeme myslet, že to dokážeme my, v této mnohem degradovanější době? Ani ve snu bychom si neměli myslet, že se můžeme Ardžunovi rovnat. Stojíme o tisíc stupínků níže.

Nikde nenajdeme zmínku o tom, že by Ardžuna někdy prováděl jógu, a přesto ho Kršna chválí jako jediného člověka, který je schopen porozumět Bhagavad-gítě. Co je na Ardžunovi tak zvláštního? Šrí Kršna říká: „Jsi Můj oddaný. Jsi Můj velice drahý přítel.“ Ardžuna však přesto odmítl vykonávat meditativní jógu, kterou mu Kršna popsal. Co z toho pro nás plyne? Máme snad propadnout beznaději, že mysl ovládnout nelze? Nikoliv. Lze ji ovládnout, ale jiným způsobem – pomocí vědomí Kršny. Mysl musíme vždy soustředit na Kršnu. Pokud je mysl neustále upnutá na Kršnu, je to dokonalost jógy.

Podíváme-li se do dvanáctého zpěvu Šrímad-Bhágavatamu, dočteme se, jak Šukadéva Gósvámí říká Mahárádžovi Paríkšitovi, že ve zlatém věku, v Satja-juze, žili lidé sto tisíc let a že v té době byly lidské bytosti tak vyspělé, že mohly provádět meditativní jógu. Ale to, čeho bylo možné dosáhnout v Satja-juze meditací, v následující Trétá--juze prováděním velkých obětí a v následujícím věku, ve Dvápara--juze, uctíváním v chrámu, toho je v této současné době, v Kali-juze, možné dosáhnout jednoduše zpíváním svatých jmen Boha, zpíváním Haré Kršna, „hari-kírtanem“. Z autoritativních zdrojů se dovídáme, že neustálé opakování Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare / Hare Rāma Hare Rāma Rāma Rāma Hare Hare představuje dokonalost jógy v tomto věku.

V dnešní době žijeme stěží padesát, šedesát let. Nanejvýše se lidé dožívají osmdesáti nebo sta let, ale i tak krátký život je plný strachu, problémů a nepříjemností v podobě válek, hladomorů, epidemií a tolika dalších věcí. Lidé nejsou ani příliš inteligentní a jsou v dosti špatné situaci. To vše je charakteristické pro život člověka v Kali-juze, nejpokleslejším věku. Je zřejmé, že dosáhnout úspěchu v meditativní józe, kterou zde Kršna popisuje, je pro nás nemožné. Nanejvýš můžeme uspokojit svou pošetilou umíněnost jakousi napodobeninou tohoto jógového systému. Lidé zaplatí za gymnastická cvičení a nácvik hlubokého dýchání a jsou šťastni, když si tak o pár let prodlouží život nebo jim to umožní lepší sexuální požitek. Musíme však pochopit, že toto není skutečná jóga. V tomto věku jednoduše není možné správně provádět meditativní jógu, ale dokonalého výsledku je možné dosáhnout pomocí bhakti-jógy, vznešeného duchovního procesu vědomí Kršny, zvláště pak pomocí mantra-jógy, zpívání Hare Kršna. Doporučují to védská písma a prakticky to na svém životě ukázaly velké duchovní autority jako například Čaitanja Maháprabhu. Také Bhagavad-gítá uvádí, že velké duše, mahátmové, neustále opěvují Pána. Chce-li někdo být mahátmou, jak ho popisují Védy, Bhagavad-gítá a velké autority, pak musí začít rozvíjet vědomí Kršny prostřednictvím zpívání Hare Kršna. Něco jiného je, když se nám líbí dělat „show“ a v lotosové pozici se snažit o tranz jako nějaký herec. Měli bychom však pochopit, že toto laciné divadlo nemá s dokonalostí jógy nic společného. Hmotnou nemoc není možné léčit nějakým umělým lékem. Musíme přijmout skutečnou léčebnou metodu od Kršny.