Každý z nás jistě slyšel jména mnohých jogínů a mnoho názvů různých jóg, ale v Bhagavad-gítě Kršna říká, že skutečný jogín je ten, kdo se Mu plně odevzdal. Prohlašuje, že mezi odříkáním (sannyāsa) a jógou není žádný rozdíl.

„Věz, že to, co se nazývá odříkání, je totéž co jóga neboli spojení s Nejvyšším, ó Pánduovče, neboť nikdo se nemůže stát jogínem, dokud se nezřekne touhy po smyslovém požitku.“ (Bg. 6.2)

V Bhagavad-gítě jsou popsány tři základní druhy jógy – karma--jóga, džňána-jóga a bhakti-jóga. Jógové systémy je možné přirovnat ke schodišti. Někdo je na prvním schodu, někdo na druhém, jiný může být v polovině a další může být až nahoře. Když někdo pokročí na určitou úroveň, říká se mu karma-jogín, džňána-jogín atd. Služba Nejvyššímu je však společná pro všechny. Rozdíl je pouze v různém stupni vývoje. Proto Šrí Kršna říká Ardžunovi, aby pochopil, že odříkání (sannyāsa) a jóga jsou totožné, neboť bez osvobození od tužeb a smyslového požitku se člověk nemůže stát ani jogínem, ani sannjásínem.

Existují jogíni, kteří dělají jógu pro peníze, ale to není skutečná jóga. Všechno je třeba zapojit do služby Bohu. Bez ohledu na to, jestli máme nějakou obyčejnou práci nebo jestli jsme sannjásíni nebo jogíni, musíme dělat všechno pro uspokojení Kršny. Když neustále myslíme na to, jak sloužit Kršnovi a jednáme s tímto vědomím, můžeme se stát skutečnými jogíny nebo sannjásíny.
Na prvním stupni jógového žebříčku stojí práce. Nikdo by si neměl myslet, že když se rozhodne začít s jógou, musí přestat pracovat. V Bhagavad-gítě Kršna žádá Ardžunu, aby se stal jogínem, ale nikdy mu neřekl, aby přestal bojovat. Právě naopak. Jistě nás napadne otázka, jak je možné být jogínem a zároveň válečníkem. Myslíme si, že jóga znamená vzpřímeně sedět na osamělém místě se zkříženýma nohama a s přivřenýma očima se soustředit na špičku nosu. Proč tedy Kršna žádá Ardžunu, aby se stal jogínem a zároveň šel do strašné války? Ale právě toto je tajemství Bhagavad-gíty – člověk může zůstat vojevůdcem a současně být největším jogínem a největším sannjásínem. Jak je to možné? Je to možné, jedná-li člověk s vědomím Kršny. Musí bojovat pro Kršnu, pracovat pro Kršnu, jíst pro Kršnu, spát pro Kršnu a věnovat Kršnovi všechny své činnosti. Tak se stane největším jogínem a největším sannjásínem. To je celé tajemství.

V šesté kapitole Bhagavad-gíty Šrí Kršna poučuje Ardžunu, jak provádět meditativní jógu, ale Ardžuna ji odmítá s tím, že je příliš obtížná. Proč je tedy Ardžuna považován za velkého jogína? Ardžuna sice odmítl meditativní systém jógy, ale Kršna ho prohlásil za největšího jogína, což zdůvodnil slovy „neustále na Mě myslíš“. Myslet na Kršnu je základem všech systémů jógy – ať je to již haṭha, karma, jñāna, bhakti nebo jakýkoliv jiný druh jógy, oběti nebo dobročinnosti. Všechny doporučené činnosti duchovní realizace vyúsťují ve vědomí Kršny. Skutečná dokonalost lidského života je neustále myslet na Kršnu, i když člověk vykonává různé druhy činností

V počátečním stadiu se doporučuje stále pracovat pro Kršnu. Neustále musíme hledat nějakou povinnost nebo nějaké zaměstnání, protože zůstat nečinný byť i jen na jednu vteřinu není dobré. Když díky těmto činnostem uděláme postupný pokrok, není pak nutné neustále pracovat. Budeme činní uvnitř a budeme stále myslet na Kršnu. Na začátku se však doporučuje plně zaměstnávat své smysly ve službě Kršnovi. Existuje mnoho různých činností, které je možné dělat jako službu Kršnovi. Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny je určena k tomu, aby poskytla začínajícím oddaným vedení při těchto činnostech. Ti, kteří pracují s vědomím Kršny, mají pocit, že den nemá dost hodin na to, aby mohli plně sloužit Kršnovi. Student vědomí Kršny je dnem i nocí činný a všechno dělá s velkou radostí. To je úroveň dokonalého štěstí – neustále pracovat pro Kršnu a snažit se šířit vědomí Kršny po celém světě. V hmotném světě se člověk po celodenní práci unaví, ale když někdo pracuje s vědomím Kršny, může zpívat Hare Kršna a oddaně sloužit dvacet čtyři hodiny denně a nikdy se neunaví. Budeme-li opakovat nějakou hmotnou vibraci, budeme za chvíli vyčerpáni. Na duchovní úrovni však o únavě nemůže být ani řeči. Duchovní úroveň je absolutní. V hmotném světě všichni pracují pro smyslový požitek. Zisku z práce v hmotném světě lidé používají k uspokojení svých smyslů. Skutečný jogín však po takových plodech netouží. Netouží po ničem jiném než po Kršnovi a Kršna je neustále zde.