Skip to main content

Kapitola dvacátá šestá

Capítulo Vinte e Seis

Podněty k extatické lásce

Estímulos para o Amor Extático

Určité věci dávají podněty neboli stimulují extatickou lásku ke Kršnovi: Jeho transcendentální vlastnosti, Jeho neobvyklé činnosti, Jeho úsměvy, Jeho oděv a girlandy, Jeho flétna, Jeho buvolí roh, Jeho zvonky na nohách, Jeho lastura, Jeho šlépěje, místa Jeho zábav (jako je Vrndávana), Jeho oblíbená rostlina (tulasí), Jeho oddaný a pravidelná možnost na Něj vzpomínat. Jednou z příležitostí ke vzpomínání na Pána je Ékádaší, které přichází dvakrát měsíčně — jedenáctého dne ubývání a dorůstání měsíce. Toho dne se oddaní postí a po celou noc neustále opěvují slávu Pána.

Alguns elementos que propiciam estímulo para o amor extático por Kṛṣṇa são as qualidades transcendentais de Kṛṣṇa, Suas atividades incomuns, Suas feições sor­ridentes, Seu vestuário, Suas guirlandas, Sua flauta, Sua corneta feita de chifre de búfalo, os guizos que Ele usa nas pernas, Seu búzio, Suas pegadas, o local onde executa Seus passatempos (como Vṛndāvana), Sua planta favorita (tulasī), Seu devoto e as ocasiões periódicas propícias para se lembrar dEle. Uma dessas ocasiões propícias para se lembrar de Kṛṣṇa é o ekādaśī, que acontece duas vezes ao mês; no décimo primeiro dia depois da Lua no quarto-minguante e no décimo primeiro dia depois da Lua no quarto­-crescente. Nesse dia de ekādaśī, todos os devotos jejuam por toda a noite e cantam as glórias do Senhor continuamente.

Kršnovy transcendentální vlastnosti, Jeho neobvyklé činnosti a Jeho úsměv

As qualidades transcendentais de Kṛṣṇa, Suas atividades incomuns e Seu sorriso

Kršnovy transcendentální vlastnosti můžeme rozdělit na tři skupiny: vlastnosti náležející Jeho transcendentálnímu tělu, vlastnosti náležející Jeho transcendentální řeči a vlastnosti náležející Jeho transcendentální mysli.

Quanto às qualidades transcendentais de Kṛṣṇa, podemos dividi-las em três grupos: as qualidades próprias de Seu corpo transcendental, as qualidades próprias de Sua fala transcendental e as qualidades próprias de Sua mente transcendental.

Kršnův věk, Jeho transcendentální tělesné rysy, Jeho krása a Jeho příjemnost jsou vlastnosti příslušející Jeho tělu. Mezi Kršnou a Jeho tělem není rozdíl, a proto jsou transcendentální rysy náležející Jeho tělu stejné jako rysy samotného Kršny. Jelikož tyto vlastnosti podněcují extatickou lásku oddaného, rozebírali jsme je jako oddělené příčiny lásky. Být přitahován Kršnovými vlastnostmi znamená být přitahován samotným Kršnou, protože mezi Kršnou a Jeho vlastnostmi žádný skutečný rozdíl neexistuje. Kršnovo jméno je také Kršna. Kršnova sláva je také Kršna. Kršnovo okolí je také Kršna. Kršna a vše ve vztahu s Kršnou, co podněcuje lásku k Němu, je Kršna, ale abychom těmto věcem porozuměli, rozebereme je odděleně.

A idade de Kṛṣṇa, as características transcendentais de Seu corpo, Sua beleza e Sua suavidade são qualidades próprias de Seu corpo. Não há diferença entre Kṛṣṇa e Seu cor­po, em consequência do que as características transcendentais próprias de Seu corpo são idênticas a Kṛṣṇa em Si. Contudo, como essas qualidades estimulam o amor extático do devoto, elas são analisadas como causas separadas desse amor. Sentir-se atraído pelas qualidades de Kṛṣṇa significa sentir-se atraído pelo próprio Kṛṣṇa, porque, na verdade, inexiste distinção entre Kṛṣṇa e Suas qualidades. O nome de Kṛṣṇa também é Kṛṣṇa. A fama de Kṛṣṇa também é Kṛṣṇa. O séquito de Kṛṣṇa também é Kṛṣṇa. Kṛṣṇa e tudo que tem relação com Kṛṣṇa e que estimule o amor por Kṛṣṇa é Kṛṣṇa; porém, para o bem de nossa com­preensão, podemos considerar estes itens separadamente.

Kršna je oceán veškeré transcendentální radosti, a proto se podněty lásky ke Kršnovi od samotného Kršny ve skutečnosti neliší, i když jsou zdánlivě odlišné. V sanskrtské terminologii se Kršnovy vlastnosti — Jeho jméno a sláva — pojímají zároveň jako podněty i jako rezervoáry lásky.

Kṛṣṇa é o reservatório de todo o prazer transcendental. Portanto, os ímpetos de amor a Kṛṣṇa, ainda que aparentemente diferentes, não são de fato distintos de Kṛṣṇa em Si. De acordo com os termos técnicos em sânscrito, qualidades tais como o nome de Kṛṣṇa, a fama de Kṛṣṇa, etc. são aceitas não apenas como reservatórios de amor a Kṛṣṇa, mas também como estímulos para o amor a Kṛṣṇa.

Kršnův věk rozdělujeme na tři období: ode dne zjevení do konce Jeho pátého roku se nazývá kaumāra, od počátku šestého roku do konce desátého roku se nazývá paugaṇḍa a od jedenáctého roku do konce patnáctého roku se nazývá kaiśora. Od začátku šestnáctého roku se Kršnovi říká yauvana neboli mladík a již zůstává beze změny.

A idade de Kṛṣṇa é classificada em três períodos: O período entre o dia em que Ele aparece e o dia em que Ele completa seis anos chama-se kaumāra; o período entre o começo dos seis anos e os dez anos chama-se paugaṇḍa; e o período entre os dez anos e os dezesseis anos chama-se kaiśora; após o começo do décimo sexto ano, Kṛṣṇa é chamado de yauvana, ou jovem, período este que prossegue sem mudanças.

Kršna se věnuje transcendentálním zábavám většinou během období kaumāra, paugaṇḍa a kaiśora. Láskyplným zábavám se svými rodiči se věnoval během svého období kaumāra, přátelství s pastevci během období paugaṇḍa a přátelství s gópími během věku kaiśora. Kršnovy zábavy ve Vrndávaně skončily na konci Jeho patnáctého roku a potom se přemístil do Mathury a Dváraky, kde se věnoval všem ostatním zábavám.

Quanto aos passatempos transcendentais de Kṛṣṇa, a maioria deles é executada durante os períodos kaumāra, paugaṇḍa e kaiśora. Ele executa Seus afetuosos passa­tempos com Seus pais durante Sua idade de kaumāra. Ele manifesta Sua amizade com os vaqueirinhos durante o período paugaṇḍa, e Sua amizade com as gopīs durante a idade de kaiśora. Os passatempos de Kṛṣṇa em Vṛndāvana terminam na época em que Ele completa Seus quinze anos, quando é transferido para Mathurā e Dvārakā, onde são executados todos os outros passatempos.

Šríla Rúpa Gósvámí v Bhakti-rasámrta-sindhu jasně popisuje Kršnu jako oceán veškeré radosti. Zde jsou některé úryvky z jeho popisu.

Em seu Bhakti-rasāmṛta-sindhu, Śrīla Rūpa Gosvāmī nos apresenta uma descrição vívida de Kṛṣṇa como o reservatório de todos os prazeres. Seguem agora algumas partes dessa descrição.

Kršnovo období kaiśora můžeme rozdělit na tři části. Na začátku věku kaiśora, na počátku Jeho jedenáctého roku, lesk Jeho těla tak zjasní, že začne podněcovat extatickou lásku. Má také načervenalé okraje očí a na Jeho těle vyrůstají jemné chloupky. Jedna z obyvatel Vrndávany jménem Kundalatá popisovala počátek Jeho věku kaiśora své přítelkyni: „Má drahá přítelkyně, právě jsem shlédla ojedinělou krásu Kršny. Načernalá barva Jeho těla připomíná drahokam indranīla. Na očích má načervenalá znaménka a na Jeho těle vyrůstají malé jemné chloupky. Tyto příznaky Mu dodávají neobyčejnou krásu.“

Pode-se dividir a idade kaiśora de Kṛṣṇa em três partes. No princípio de Sua idade kaiśora – isto é, no começo dos Seus quinze anos – o esplendor de Seu corpo fica tão brilhante que se torna um ímpeto para o amor extático. De forma similar, ao redor de Seus olhos, há margens avermelhadas, e, em Seu corpo, crescem cabelos macios. Quando descre­via esta fase inicial da idade kaiśora de Kṛṣṇa, Kundalatā, uma das residentes de Vṛndāvana, disse a sua amiga: “Minha querida amiga, acabo de perceber uma extraordinária beleza aparecendo na pessoa de Kṛṣṇa. A cor escura de Seu corpo parece a joia indranīla. Seus olhos têm sinais avermelhados e, de Seu corpo, estão saindo cabelinhos macios. O aparecimento destes sintomas O torna extraordinariamente belo”.

V desátém zpěvu, dvacáté první kapitole, 5. verši Šrímad Bhágavatamu říká Šukadéva Gósvámí králi Paríkšitovi: „Můj drahý králi, popíši ti, jak se gópí ponořily do myšlenek na Kršnu. Meditovaly, jak se Kršna obléká jako tanečník a vchází do vrndávanského lesa, jehož zemi značí otisky svých nohou. Meditovaly o Kršnově helmici s pavím perem, o náušnicích na Jeho uších a o Jeho zlatě žlutých šatech s drahokamy a perlami. Meditovaly také o Kršnově hře na flétnu a o tom, jak všichni pasáčci opěvovali Jeho slávu.“ Tak popisuje meditaci, které se gópí obvykle věnovaly.

A este respeito, no Śrīmad-Bhāgavatam (10.21.5), Śukadeva Gosvāmī diz ao rei Parīkṣit: “Meu querido rei, tentarei descrever como foi que as mentes das gopīs se absorveram em pensar em Kṛṣṇa. As gopīs meditavam em Kṛṣṇa a vestir-Se como um dançarino e a entrar na floresta de Vṛndāvana marcando o solo com Suas pegadas. Elas meditavam em Kṛṣṇa trajando um elmo com uma pena de pavão e usando brincos em Suas orelhas e roupas amarelo-ouro com pedras preciosas e pérolas. Elas também me­ditavam em Kṛṣṇa a tocar Sua flauta e em todos os vaqueirinhos a cantar as glórias do Senhor”. Esta é a descrição da meditação que as gopīs costumavam fazer.

Gópí někdy přemýšlely o Jeho jemných nehtech, o Jeho pohybujícím se obočí a Jeho zubech zabarvených jako katechu od žvýkání betelového listu. Jedna gópí popisovala své přítelkyni: „Má drahá přítelkyně, jen se podívej, jak Aghův nepřítel nabyl úžasných rysů! Jeho obočí jsou jako obočí Amora a pohybují se jakoby tančila. Konečky nehtů má jemné jako uschlé bambusové lístky. Zuby má načervenalé, takže vypadá, jako by se hněval. Jakou má za těchto okolností mladá dívka naději, že nepodlehne té kráse?“

As gopīs, certas vezes, pensavam em Suas unhas macias, em Suas sobrancelhas se movendo e em Seus dentes, os quais tinham cor de caucho em virtude do hábito de mascar pan. Uma gopī fez a seguinte descrição à sua amiga: “Minha querida amiga, vê só quão maravilhosos são os atributos que o inimigo de Agha assumiu! Suas sobrancelhas, que são como as sobrancelhas do Cupido, estão se movendo como se dançassem. Tão macias são as pontas de Suas unhas que é como se fossem folhas secas de bambu. Como Seus dentes são avermelhados, parece que Ele assumiu um aspecto iracundo. Nessas circunstâncias, que possibilidade tem uma mocinha de não se sentir atraída por características assim tão belas e de não ter medo de ser vitimada por tal beleza?”.

Kršnovy přitažlivé rysy také popisuje Vrndá, gópí, podle které dostala Vrndávana své jméno. Řekla Kršnovi: „Můj drahý Mádhavo, Tvůj nově vymyšlený úsměv tak okouzluje srdce gópí, že nejsou vůbec schopné se vyjádřit! Zmátlo je to a s nikým nemluví. Všechny gópí to zasáhlo tak, jako kdyby pokropily své životy třemi kapkami vody. Jinými slovy, vzdaly se veškerých nadějí na žití.“ Když člověk zemře, jeho tělo se podle indického zvyku pokape vodou. Z řeči Vrndy vyplývá, že Kršnova krása gópí tak okouzlila, že když nedokázaly vyjádřit, co cítí, rozhodly se spáchat sebevraždu.

Os atrativos atributos de Kṛṣṇa também são descritos por Vṛndā, a gopī de quem Vṛndāvana recebe seu nome. Ela disse a Kṛṣṇa: “Meu querido Mādhava, o sorriso que aca­bas de inventar cativou o coração das gopīs de tal modo que elas simplesmente não conseguem se exprimir! Assim, elas estão confusas e não querem conversar com as outras pessoas. Todas essas gopīs ficaram tão agitadas que é como se houvessem ofereci­do três gotas d’água a suas vidas. Em outras palavras, elas desistiram de toda a esperança em suas condições de vida”. Segundo o sistema indiano, quando uma pessoa morre, borrifa-se água em seu corpo. Desse modo, a declaração de Vṛndā mostra que as gopīs estavam tão encantadas pela beleza de Kṛṣṇa que, por não poderem exprimir o que sentiam, decidiram cometer suicídio.

Ve věku od třinácti do čtrnácti let nabyly obě Kršnovy ruce a hruď nevyslovitelné krásy a Jeho postava začala být zcela okouzlující. Když Kršna dospěl do věku třinácti let, Jeho stehna se podobala sloním chobotům, Jeho vzedmutá hruď byla jako klenba z drahokamů a Jeho ruce byly silnější než závory na dveřích. Kdo dovede popsat Jeho úžasnou krásu? Jeho příjemný úsměv, Jeho neposedné oči a Jeho písně okouzlující celý svět dodávají Kršnově tělu na zvláštní kráse. To jsou zvláštní rysy tohoto věku.

Quando Kṛṣṇa chegou à idade de treze para quatorze anos, Seus dois braços e Seu peito assumiram uma beleza indescritível, e toda a Sua forma tornou-Se simplesmente en­cantadora. Quando Kṛṣṇa atingiu os treze anos de idade, Suas duas coxas desafiavam as trombas dos elefantes, Seu peito volumoso tentava entrar em um acordo de paz com as por­tas de joias, e Seus dois braços minimizavam o valor dos ferrolhos que se encontram nas portas. Quem pode descrever a beleza maravilhosa destas características de Kṛṣṇa? A be­leza especial do corpo de Kṛṣṇa consistia em Seu sorriso suave, Seus olhos inquietos e Suas canções que encantavam o mundo. Estas são as características especiais dessa ida­de.

Jeden citát říká, že když Kršna dospěje do tohoto věku, začne mít tak krásné tělesné rysy, že Jeho neposedné oči se stanou hračkou Amorovou a Jeho úsměv připomíná čerstvě rozkvetlý květ lotosu. Okouzlující zvuk Jeho písní přináší potíže mladým dívkám, jež by měly zůstat cudné a věrné svým manželům.

A este respeito, declara-se que, ao chegar a esta idade, Kṛṣṇa manifestou caracterís­ticas corpóreas tão belas que Seus olhos inquietos tornaram-se os brinquedos do Cupido, e Seu sorriso suave assemelhava-se à flor de lótus recém-crescida. A vibração encanta­dora de Suas canções tornou-se um grande obstáculo para as mocinhas, as quais deviam permanecer castas e fiéis a seus esposos.

V tomto věku se Kršna těšil z rása-líly a ukázal svou schopnost žertovat s pastevkyněmi a radovat se z jejich společnosti v křoviscích zahrad na břehu Jamuny.

Nesta idade, Kṛṣṇa desfrutou a rāsa-līlā, manifestando o poder que tem de brincar com as vaqueirinhas e de desfrutar da companhia delas nas moitas dos jardins à margem do Yamunā.

K tomu se váže následující citát: „Po celé oblasti známé jako Vrndávana byly na zemi šlépěje Kršny a gópí a na některých místech kolem byla roztroušena paví pera. V křovích Vrndávanských zahrad bývalo někdy pěkně podestláno a na některých místech byly po společném tanci Góvindy a gópí na zemi hromady písku.“ To jsou některé z výjevů, které Kršna vymyslel pro různé zábavy v místě známém jako Vrndávana.

No concernente a isso, existe a seguinte declaração: “Por toda a extensão de terra conhecida como Vṛndāvana, viam-se as pegadas de Kṛṣṇa e das gopīs, e havia lugares em que se viam penas de pavão espalhadas. Em algumas partes das moitas dos jardins de Vṛndāvana, havia boas camas, e, em alguns lugares, havia montes de poeira por causa da dança em grupo de Govinda e das gopīs”. Estes são alguns dos aspectos próprios dos diferentes passatempos inventados por Śrī Kṛṣṇa no lugar conhecido como Vṛndāvana.

Následující řeč jedné gópí popisuje Kršnovy přitažlivé rysy tohoto věku: „Má drahá přítelkyně, jen se podívej, jak na obloze Kršny znenadání vychází mocné slunce a jak oslabuje paprsky našeho měsíce cudnosti. Naše pouto ke Kršnovi je tak silné, že lotosový květ našeho vkusu uvadá, a my při rozhodování, zda budeme i nadále cudnými ženami nebo zda se staneme obětí Kršnovy krásy, docela ztrácíme rozum. Má drahá přítelkyně, myslím, že jsme přišly o všechny naděje!“

Descrevendo a característica atrativa de Kṛṣṇa durante esta idade, uma gopī faz a seguinte declaração: “Minha querida amiga, vê só como é que subitamente no céu de Kṛṣṇa surge um sol poderoso e como é que esse sol nascente está minimizando os raios de nossa lua da castidade. Nossa atração por Kṛṣṇa é tão intensa que está secando a flor de lótus de nossa discriminação, de modo que estamos perdendo nossos sentidos para decidir se continuaremos sendo mulheres castas ou se cairemos vítimas da beleza de Kṛṣṇa. Minha querida amiga, acho que perdemos toda a esperança de vida!”.

Ve věku kaiśora, jedenáctým rokem počínaje a patnáctým rokem konče, rozdělily Kršnovy ruce, nohy a stehna tři dělící čáry. V té době se Kršnova hruď vyrovná kopci drahokamů marakata, ruce sloupům z drahokamu indranīla, tři čáry v pase vlnám na Jamuně a stehna překrásným banánům. Jedna gópí řekla: „Kršna je se všemi znamenitými rysy těla příliš neobvykle krásný, a proto na Něj vždy myslím, aby mě ochránil, neboť dokázal zabít všechny démony.“

Na idade de kaiśora, que começa aos onze anos e continua até o fim dos quinze anos, os braços, as pernas e as coxas de Kṛṣṇa ficaram marcados com três linhas divi­sionárias. Nessa época, o peito de Kṛṣṇa desafiava uma colina de joias marakata, Seus braços desafiavam pilares de joias indranīla, as três linhas de Sua cintura desafiavam as ondas do rio Yamunā, e Suas coxas desafiavam formosas bananas. Certa gopī disse: “Com Seu corpo dotado de todas estas características requintadas, a formosura de Kṛṣṇa é demasia­damente extraordinária, em razão do que estou sempre pensando nEle para que me proteja, visto que Ele mata todos os demônios”.

V tomto citátu gópí přirovnávají to, jak jsou přitahovány ke Kršnovi, k útoku démonů, a aby svému poutu ke Kršnově kráse odolaly, obracejí se s nadějí opět na Kršnu, protože Kršna je schopen všechny druhy démonů zabít. Jinými slovy: byly zmatené, protože je na jednu stranu přitahovala Kršnova krása a na druhou stranu po Kršnovi chtěly, aby démona této přitažlivosti odstranil.

A ideia expressa nesta declaração é que as gopīs comparavam a atração que sentiam por Kṛṣṇa a um ataque de demônios, e, para poderem neutralizar a atração que sen­tiam pela beleza de Kṛṣṇa, também estavam se voltando esperançosamente a Kṛṣṇa, porque Ele mata todas as espécies de demônios. Em outras palavras, elas estavam perplexas porque, por um lado, sentiam-se atraídas pela beleza de Kṛṣṇa, ao passo que, por outro lado, precisavam de Kṛṣṇa para poderem afastar o demônio de tal atração.

Věk kaiśora můžeme přeložit jako jinošství. Na konci tohoto období všechny gópí řekly: „Kršna ničí přitažlivost Amora a narušuje tak věrnost všech čerstvě vdaných dívek. Kršnovy tělesné rysy se tak zdokonalily, jako by to byla díla nejvyššího mistrovství. Jeho oči tančí lépe než ten nejdokonalejší tanečník a dále již Kršnovu krásu není s čím srovnávat.“ Moudří znalci popisují rysy Jeho těla v tomto věku jako nava-yauvana, svěží mládí. Když Kršna dospěje do tohoto věku a Jeho tělesné rysy nabydou této podoby, začínají hrát přední roli milostné radovánky s gópími a podobné zábavy.

A tradução que podemos fornecer para esta idade de kaiśora é “adolescência”. Ao final deste período, todas as gopīs disseram: “Kṛṣṇa é o matador da atração do Cupido e, desta forma, Ele perturba a paciência de todas as moças recém-casadas. As características corporais de Kṛṣṇa tornaram-se imensamente requintadas – é como se estivessem todas manifes­tando um sentido artístico da mais elevada qualidade. Seus olhos dançantes ofuscam o esplendor do mais exímio dançarino, devido a que não há mais termos de comparação para a beleza de Kṛṣṇa”. Os sábios eruditos, portanto, descrevem as características de Seu cor­po nesse período como nava-yauvana, recém-inventada juventude. Nesta fase das caracte­rísticas corpóreas de Kṛṣṇa, as aventuras amorosas conjugais com as gopīs e passatempos similares tornam-se muito proeminentes.

Milostné jednání má šest podob: usmiřování, provokování hádky, chození na schůzky s milovníkem, sezení spolu, odloučení a podpora. Pán Kršna rozšířil království takového jednání a sám byl princem, který mu vládl. Někdy provokoval hádky s mladými dívkami, někdy je škrábal papouščími drápy, někdy navštěvoval gópí a někdy vyjednával prostřednictvím pasáčků, jak by se gópím oddal.

As aventuras amorosas conjugais possuem seis aspectos, denominados fazer as pazes, buscar desentendimentos, ir encontrar-se com o amante, sentar-se juntos, separação e amparo. O Se­nhor Kṛṣṇa expandiu um império destes seis aspectos, império do qual Ele era o príncipe governante. Em um lugar, Ele buscava desentendimentos com as mocinhas; em outro, arranhava-as com unhas de papagaios; em outro, estava atarefado indo visitar as gopīs, e, em outro lugar, negociava através de amigos vaqueirinhos para poder refugiar-Se nas gopīs.

Některé z gópí Ho oslovovaly: „Drahý Kršno, jak dospíváš, stáváš se duchovním mistrem těchto mladých dívek a učíš je, jak si mezi sebou šeptat. Učíš je pronášet slavnostní modlitby a právě tak je učíš, jak klamat manžele, chodit k Tobě za noci do zahrad a nestarat se o příkazy nadřízených. Povzbuzuješ je zvukem své okouzlující flétny a jako jejich učitel je učíš všem tajům milostných záležitostí.“

Algumas das gopīs dirigiram-se a Ele desta maneira: “Meu querido Kṛṣṇa, por causa de Tua idade adolescente acabas de Te tornares o mestre espiritual dessas mocinhas e as estás ensinando a sussurrar entre si. Tu as estás ensinando a oferecer orações solenes, como também as estás treinando a enganar seus maridos a fim de que, à noite, vão se juntar a Ti nos jardins sem se importarem com as instruções de seus superiores. Tu as estás entusiasmando com a vibração de Tua flauta encantadora, e, na qualidade de mestre delas, Tu as estás ensinando todas as complexidades das aventuras amorosas”.­

Říká se, že Kršna projevoval takovéto jednání už jako pětiletý chlapec, ale vzdělaní učenci o tom nemluví, jelikož ještě nebyl v dostatečném věku. Kršna byl krásný, protože každá část Jeho těla byla dokonale stavěná a neměla jedinou chybu. Popis Jeho dokonalých tělesných rysů je následující: „Můj drahý nepříteli Kansy, Tvé široké oči, Tvá vzedmutá hruď, Tvé ruce, které se podobají pilířům, a útlá prostřední část Tvého těla vždy okouzlí každou krásnou dívku s lotosovýma očima.“ Ozdoby na Kršnově těle ve skutečnosti neumocňovaly Kršnovu krásu, ale bylo tomu právě naopak — Kršna zkrášloval je.

Afirma-se que, mesmo quando Kṛṣṇa era um menino de cinco anos, Ele manifestava tais energias juvenis, mas os sábios eruditos não as explicam devido à ausência da idade adequada. Kṛṣṇa era belo porque cada parte de Seu corpo possuía per­feita harmonia, sem defeito algum. Essas características corpóreas perfeitas de Kṛṣṇa são descritas como segue: “Meu querido inimigo de Kaṁsa, Teus olhos amendoados, Teu peito volu­moso, Teus dois braços semelhantes a colunas e a delgada porção mediana de Teu corpo sempre encantam toda bela moça de olhos de lótus”. Na realidade, os ornamentos que havia no corpo de Kṛṣṇa não realçavam Sua beleza, senão que ocorria precisamente o con­trário – Kṛṣṇa embelezava os ornamentos.

Člověku se říká jemný, nemůže-li snést dotyk ani té nejjemnější věci. Uvádí se, že každá část Kršnova těla byla tak jemná, že i při dotyku čerstvě rašících lístků změnilo dotknuté místo na Jeho kůži barvu. Ve věku kaiśora se Kršnovy činnosti soustřeďovaly na přípravy k tanci rāsa a také na zabíjení démonů ve vrndávanském lese. Když se Kršna těšil s chlapci a dívkami ve vrndávanském lese, Kansa posílal své společníky, aby Kršnu zabili, a Kršna ukazoval své síly tím, že je zabíjel.

Considera-se que uma pessoa é afável quando ela não pode suportar sequer o toque de algo absolutamente macio. Descreve-se que cada parte do corpo de Kṛṣṇa era tão macia que, mesmo com o toque de folhas recém-brotadas, mudava a cor da parte de Sua pele que era tocada. Nesta idade de kaiśora, Kṛṣṇa sempre voltava Seus esforços para a organi­zação da dança da rāsa, bem como para o matar dos demônios que se encontravam na flores­ta de Vṛndāvana. Enquanto Kṛṣṇa Se divertia com os rapazes e as moças na floresta de Vṛndāvana, Kaṁsa mandava que seus companheiros fossem matá-lO, ao que Kṛṣṇa mos­trava Sua intrepidez matando-os.

Kršnovy šaty a girlandy

Vestuário e guirlandas de Kṛṣṇa

Kršna obvykle nosí na těle čtyři druhy šatů: košili, turban, opasek a svrchní šatstvo. Ve Vrndávaně si obvykle oblékal červené šaty se zlatou košilí a na hlavě měl oranžový turban. Různé druhy opasků doplňoval vždy okouzlující úsměv a to zvětšovalo transcendentální blaženost Jeho společníků. Kršnův oděv je popisován vždy jako skvostný. Jako slůně je někdy obléknuto do barevných oděvů, Kršnova krása se projevovala tak, že byl ozdoben barevnými oděvy na různých částech svého těla.

No corpo de Kṛṣṇa, em geral, figuram quatro tipos de traje: Sua camisa, Seu tur­bante, Seu cinto e Seu vestuário de uso. Em Vṛndāvana, Ele costumava Se vestir com roupas avermelhadas, com uma camisa dourada sobre Seu corpo e um turbante de cor alaranjada na cabeça. Combinados com Seu sorriso encantador, os diferentes tipos de cintos sempre aumentavam a bem-aventurança transcendental de Seus companheiros. Des­creve-se que este vestuário de Kṛṣṇa é esplendoroso. Assim como um elefantinho é às vezes vestido com roupas coloridas, o esplendor de Kṛṣṇa manifesta­va-se através da decoração com essas roupas coloridas nas diferentes partes de Seu corpo.

Ākalpa poukazuje na Kršnovy hebké vlasy, Jeho pěkně oděné tělo potřené santálovou pastou a ozdobené květinovými girlandami, Jeho tilak a betelový list na žvýkání. Kršna se neustále zdobí na způsob ākalpa. Ve vlasech měl vždy pro ozdobu květiny, které byly buď uprostřed vlasů nebo Mu sahaly až na záda. Při různých příležitostech si Kršna upravoval vlasy různě. Santálová pasta rozetřená na Jeho těle byla bílá, a když byla smíchána se šafránovou barvou, měla barvu žlutou.

Ākalpa se refere à textura do cabelo de Kṛṣṇa, a Seu corpo bem vestido, untado com polpa de sândalo e decorado com guirlandas de flores, a Sua tilaka e a Seu pan de mascar. Kṛṣṇa era constantemente decorado dentro deste processo ākalpa. O cabelo de Kṛṣṇa, certas vezes, era decorado com flores colocadas no meio de Sua cabeça, ou ainda caindo até Suas costas. Deste modo, Kṛṣṇa enfeitava Seu cabelo de maneiras diferentes em diferentes ocasiões. Quanto ao unguento que se passava em Seu corpo, geralmente a polpa de sândalo parecia ser branca, mas, quando era misturada com corante açafroado, parecia ser amarela.

Kršna si obvykle dával na krk girlandu vaijayantī. Girlanda vaijayantī se navléká z květin nejméně pěti různých barev. Sahá vždy až ke kolenům nebo ke kotníkům. Kromě této měl Kršna také jiné druhy květinových girland — někdy zdobily Jeho hlavu a někdy je měl pověšené kolem krku a na hrudi. Kršna měl na těle také umělecké malby ze santálové pasty a obarveného santálu.

Kṛṣṇa costumava usar uma guirlanda vaijayantī em volta de Seu pescoço, guirlanda esta que é feita com pelo menos cinco flores de cores diferentes. Essa guirlanda era sempre comprida o bastante para tocar os joelhos ou os pés de Kṛṣṇa. Além dessa guir­landa de flores, havia também outros tipos de guirlandas de flores – às vezes enfeitando Sua cabeça, às vezes penduradas em volta de Seu pescoço e de Seu peito. No corpo de Kṛṣṇa, também se encontravam pinturas artísticas feitas com polpa de sândalo e com sândalo colorido.

Jedna gópí oslovila svou přítelkyni a začala chválit Kršnovy tělesné rysy. Vychvalovala načernalou barvu Jeho pleti, načervenalou barvu betelového listu na žvýkání, která stokrát zvětšovala Jeho krásu, kadeřavé vlasy na hlavě, kunkumová* červená místa na Jeho těle, a tilak na čele.

Certa gopī dirigiu-se a sua amiga e colocou-se a louvar as características do corpo de Kṛṣṇa. Ela louvou Sua compleição escura, a cor avermelhada do pan de mascar que real­çava Sua beleza centenas de vezes, o cabelo ondulado em Sua cabeça, as manchas ver­melhas de kuṅkuma* sobre Seu corpo e a tilaka em Sua testa.

Kuṁkum je sladce vonící červený prášek, který se dává na těla uctívaných osob.

*Kuṅkuma é um pó vermelho de aroma adocicado que é atirado nos corpos de pessoas adoráveis.

Jeho helmice, náušnice, náhrdelník, čtvery šaty, přívěsky na krku, prsteny na rukách, nákotníčky a Jeho flétna — to jsou různé Kršnovy ozdoby. Aghův nepřítel Kršna vypadal vždy krásně — se svou nádhernou helmicí, náušnicemi z diamantů, perlovým náhrdelníkem, vyšívanými šaty a překrásnými prsteny na rukách.

Seu elmo, Seus brincos, Seu colar, Suas quatro vestes, os braceletes em Seus bra­ços, os anéis em Seus dedos, os guizos em Seus tornozelos e Sua flauta – são estes os di­ferentes aspectos dos ornamentos de Kṛṣṇa. Kṛṣṇa, o inimigo de Agha, tem sempre um aspecto formoso com Seu elmo incomparável, Seus brincos feitos de diamantes, Seu co­lar de pérolas, Seus braceletes, roupas bordadas e os belos anéis em Seus dedos.

Kršna je někdy nazýván vana-mālī. Vana znamená „les“ a mālī znamená „zahradník“. Vana-mālī tedy poukazuje na toho, kdo často nosí na různých částech svého těla květiny a girlandy. Kršna se tak oblékal nejen ve Vrndávaně, ale také na Kuruovském bitevním poli. Když velcí světci uviděli Jeho barevné šaty a girlandy z různých květin, modlili se následovně: „Pán Kršna nešel na Kuruovské bitevní pole bojovat, ale obdařit všechny oddané svou přítomností.“

Kṛṣṇa, algumas vezes, é chamado vanamālī. Vana significa “floresta” e mālī significa “jardineiro”, de modo que vanamālī se refere à pessoa que usa várias flores e guirlandas em diferentes partes de Seu corpo. Kṛṣṇa vestia-Se assim não apenas em Vṛndāvana, mas também no campo de batalha de Kurukṣetra. Vendo essas vestes coloridas e as guirlandas de diferentes flores, alguns grandes sábios oraram: “O Senhor Kṛṣṇa não foi ao campo de batalha de Kurukṣetra para lutar, mas sim para agraciar todos os devotos com Sua presença”.

Kršnova flétna

A flauta de Kṛṣṇa

O Kršnově flétně se říká, že zvuk tohoto úžasného nástroje je schopen narušit meditaci i těch největších světců. Kršna takto rozhlašováním své transcendentální slávy po celém světě vyzýval Amora.

No que diz respeito à Sua flauta, afirma-se que a vibração desse instrumento maravilhoso era capaz de quebrar a meditação dos mais elevados dos sábios. Kṛṣṇa, desta maneira, desafiava o Cupido anunciando Suas glórias transcendentais em todo o mundo.

Kršna používá tři druhy fléten. Jedna se nazývá veṇu, druhá muralī a třetí vaṁśī. Venu je velice malá, ne delší než pět palců, a má pro hraní šest otvorů. Muralī je přibližně osmnáct palců dlouhá s jedním otvorem na konci a čtyřmi otvory na těle flétny. Její zvuk je velice okouzlující. Flétna vaṁśī je patnáct palců dlouhá s devíti otvory na těle. Na tyto tři flétny Kršna střídavě hrál podle okolností. Kršna má také delší vaṁśī, která se nazývá mahānandā nebo sammohinī. Je-li ještě o něco delší, nazývá se ākarṣiṇī, a když je ještě delší, nazývá se ānandinī. Flétna ānandinī přináší velké potěšení pasáčkům a odborně se nazývá vaṁśulī. Flétny jsou někdy osázené drahokamy, někdy jsou vyrobeny z mramoru a někdy z dutého bambusu. Když je flétna zhotovená z drahokamů, nazývá se sammohinī, je-li ze zlata, říká se jí ākarṣiṇī.

Kṛṣṇa usa três tipos de flautas. Uma se chama veṇu, a outra se chama muralī e a terceira, vaṁśī. A veṇu é bastante pequena, não tendo mais que quinze centímetros de com­primento, além de seis orifícios de sopro. A muralī possui cerca de vinte centímetros de comprimento, com um buraco na extremidade e quatro orifícios no corpo da flauta. Este tipo de flauta produz um som muito encantador. A flauta vaṁśī tem cerca de 38 centímetros de comprimento, com nove orifícios em seu corpo. Kṛṣṇa costumava tocar estas três flau­tas ocasionalmente, quando eram necessárias. Kṛṣṇa possui uma vaṁśī mais comprida, chamada mahānandā, ou sammohinī. Quando é ainda mais comprida, chama-se ākarṣiṇī. Quando é ainda mais comprida, chama-se ānandinī. A flauta ānandinī é muito agradável para os vaqueirinhos e é tecnicamente chamada vaṁśulī. Às vezes, estas flautas eram incrustadas com joias. Às vezes, eram feitas de mármore e, outras vezes, de bambu oco. Quando feita de joias, a flauta chama-se sammohinī. Quando feita de ouro, chama-se ākarṣiṇī.

Kršnův buvolí roh

A corneta de chifre bufalino de Kṛṣṇa

Kršna používá jako nástroje ke troubení buvolího rohu. Tento nástroj je vždy čistě naleštěný, má zlaté proužky okolo a uprostřed otvor. Pojednává o něm podobenství jedné z gópí jménem Tárávalí. Říká se, že Tárávalí uštkl ten nejjedovatější had — Kršnova flétna. Aby zastavila působení jedu, napila se pak mléka, které vytvořil buvolí roh v Kršnově ruce. Namísto toho, aby se jedovatý účinek zmenšil, narostl tisíckrát. Gópí tak dostala tu nejtěžší bolestnou otravu.

Kṛṣṇa usava um chifre de búfalo como corneta. Este instrumento estava sempre muito bem polido e rodeado com fitas douradas, sendo que, no centro, havia um orifício. Com respeito a estes instrumentos, há uma declaração metafórica com relação a uma gopī chamada Tārāvalī. É dito que Tārāvalī foi mordida pela venenosíssima cobra da flauta de Kṛṣṇa. Então, a fim de neutralizar o efeito venenoso, ela bebeu o leite produzi­do pelo chifre de búfalo que estava na mão de Kṛṣṇa. Todavia, em vez de diminuir, o leite aumentou o efeito venenoso milhares de vezes, em decorrência do que a gopī se viu na mais miserável condição de envenenamento.

Přitažlivost Kršnových zvonků na nohách

A atração dos guizos das pernas de Kṛṣṇa

Jistá gópí řekla jednou své přítelkyni: „Má drahá přítelkyně, jakmile jsem zaslechla zvuk zvonků na Kršnových nohách, okamžitě jsem chtěla vyjít z domu, abych Ho viděla. K mojí lítosti však byli v té době moji nadřízení právě přede mnou, a tak jsem nemohla.“

Certa gopī declarou certa vez a sua amiga: “Minha querida amiga, ao ouvir o som do guizo das pernas de Śrī Kṛṣṇa, preparei-me imediatamente para sair de casa para vê-lO. Lamentavelmente, porém, meus superiores encontravam-se justamente na minha frente naquele momento, de modo que não pude sair”.

Kršnova lastura

O búzio de Kṛṣṇa

Kršnova lastura je známá jako Paňčadžanja. Zmiňuje se o ní také Bhagavad-gítá; Kršna na ni troubil před bitvou na Kurukšétře. Říká se, že když Pán Kršna zaduje na svou transcendentální lasturu, manželky démonů potratí a manželkám polobohů se dostane všech příznivých požehnání. Zvuk Kršnovy lastury zněl takto vždy po celém světě.

O búzio de Kṛṣṇa é conhecido como Pāñcajanya. No Bhagavad-gītā, também se faz menção a este búzio Pāñcajanya. Kṛṣṇa soou-o antes da Batalha de Kurukṣetra. Conta-se que, quando o Senhor Kṛṣṇa sopra Seu búzio transcendental, as esposas dos demônios ficam sujeitas a abortos, ao passo que as esposas dos semideuses são abençoadas com um caráter totalmente auspicioso. Dessa maneira, o som do búzio de Kṛṣṇa vibrava e circula­va em todo o mundo.

Kršnovy šlépěje

As pegadas de Kṛṣṇa

Ve Šrímad Bhágavatamu stojí, že když Akrúra, který přivezl Kršnu z Vrndávany do Mathury, uviděl Kršnovy šlépěje na vrndávanské zemi, jeho extatická láska ke Kršnovi tak vzrostla, že mu vstávaly vlasy na hlavě. Jeho oči se zalily slzami a on v extázi seskočil z vozu, padl na zem a začal volat: „To je úžasné! To je úžasné!“

No Śrīmad-Bhāgavatam, declara-se que, quando Akrūra, que levou Kṛṣṇa em uma quadriga de Vṛndāvana para Mathurā, viu as pegadas de Kṛṣṇa na terra de Vṛndāvana, seu amor extático por Kṛṣṇa cresceu tão fortemente que os pelos de seu corpo se arrepiaram. Seus olhos encheram-se de lágrimas e, absorto nesse êxtase, saltou da quadriga, caiu ao chão e começou a cantar: “Como isso é maravilhoso! Como isso é maravilhoso!”.

Podobné pocity vyjadřovaly gópí, když chodily na břeh Jamuny a viděly Kršnovy šlépěje v písku. Když se Kršna procházel po vrndávanské zemi, do písku se vždy otiskly znaky na Jeho chodidlech (vlajka, blesk, ryba, tyčka na ovládání slonů a lotosový květ). Gópí uchvacoval pouhý pohled na tyto znaky na zemi.

As gopīs exprimiram sentimentos similares quando estavam a caminho da margem do Yamunā e viram as pegadas de Kṛṣṇa na poeira. Quando Kṛṣṇa caminhava pelo solo de Vṛndāvana, as marcas da sola de Seus pés (a bandeira, o raio, o peixe, um bastão para dominar elefantes e uma flor de lótus) ficavam gravadas na poeira do solo. As gopīs ficavam desorien­tadas pelo simples fato de verem tais marcas.

Místa Kršnových zábav

Os locais onde Kṛṣṇa executa Seus passatempos

Jeden oddaný zvolal: „Ó, ještě jsem nenavštívil úžasná místa, kde Pán měl své zábavy, ale i při pouhém zaslechnutí jména Mathurá jsem zaplavený radostí!“

Um devoto exclamou: “Oh! Ainda não visitei os maravilhosos locais onde se deram os passatempos do Senhor. Contudo, pelo simples fato de ouvir o nome de Mathurā, enchi-me de alegria!”.

Kršnova oblíbená rostlina: tulasí

A planta favorita de Kṛṣṇa: Tulasī

Kršna má velmi rád lístky a poupata tulasí. Poupata tulasí se obětují lotosovým nohám Kršny a oddaný se jich jednou ptal, zda by mu něco neřekla o lotosových nohách Pána. Očekával, že poupata tulasí budou něco vědět o slávě lotosových nohou Pána Šrí Kršny.

O Senhor Kṛṣṇa gosta muito de folhas e botões de tulasī. Como geralmente se ofere­cem botões de tulasī aos pés de lótus de Kṛṣṇa, certa vez um devoto orou aos botões de tulasī pedindo-lhes informação sobre os pés de lótus do Senhor. O devoto esperava que os botões de tulasī soubessem algo acerca das glórias dos pés de lótus do Senhor Śrī Kṛṣṇa.

Kršnovi oddaní

Os devotos de Kṛṣṇa

Při pohledu na Pánova oddaného nás někdy může přemoci ohromná radost. Když Dhruva Mahárádža uviděl, jak k němu přistupují dva společníci Nárájany, okamžitě se z upřímné úcty a oddanosti postavil a zůstal před nimi stát se sepjatýma rukama. Pro svou extatickou lásku je nebyl schopen ani náležitě přivítat.

Uma pessoa, algumas vezes, pode se encher de alegria ao ver um devoto do Senhor. Quan­do Dhruva Mahārāja viu dois companheiros de Nārāyaṇa aproximando-se dele, este se levan­tou de imediato por sincero respeito e devoção e se manteve diante deles de mãos postas; no entanto, por causa de seu amor extático, ele mal pôde oferecer-lhes uma recep­ção adequada.

Jedna z gópí oslovila Kršnova přítele Subalu: „Můj drahý Subalo, vím, že Kršna je tvůj přítel a že se neustále smějete a žertujete spolu. Onehdy jsem vás viděla — měl jsi ruku na Kršnově rameni a oba jste se usmívali. Když jsem vás oba zdálky zahlédla, vyhrkly mi najednou z očí slzy.“

Certa gopī dirigiu-se a Subala, um amigo de Kṛṣṇa, declarando o seguinte: “Meu caro Subala, sei que Kṛṣṇa é teu amigo e que tu sempre te divertes a sorrir e a brincar com Ele. Outro dia, eu vos vi parados, juntos, e, enquanto mantinhas tua mão sobre o ombro de Kṛṣṇa, ambos sorriam alegremente. Quando vos vi assim parados à distância imediatamente meus olhos se encheram de lágrimas”.

Zvláštní dny ke vzpomínání na Kršnu

Dias especiais para se lembrar de Kṛṣṇa

Existují mnohé zmínky o různých slavnostních dnech vztahujících se k různým Kršnovým činnostem. Jedním z nich je Džanmáštamí, den Kršnova narození. Džanmáštamí je pro všechny oddané tou největší slavností a s velkou okázalostí se dodnes oslavuje v každém hindském domě v Indii. Někdy využijí tohoto příznivého dne i oddaní jiných náboženských skupin a připojí se na Džanmáštamí k oslavám. Extatická láska ke Kršnovi se probouzí také ve dnech Ékádaší, což jsou další slavnostní dny, které se vztahují ke Kršnovi.

Há muitas declarações sobre os dias festivos em relação às diferentes atividades de Kṛṣṇa. Um desses dias festivos é Janmāṣṭamī, o dia do nascimento de Kṛṣṇa. Para os devotos, este dia de Janmāṣṭamī é o mais opulento dia de festival, o qual ainda é comemo­rado com grande pompa em toda casa hindu na Índia e em outras partes do mundo. Há vezes em que até os devotos de outros grupos religiosos beneficiam-se com esse dia auspicioso e se aprazem com a realização da ce­rimônia de Janmāṣṭamī. Também se desperta o amor extático por Kṛṣṇa nos dias de ekādaśī, que são outros dias festivos conectados a Kṛṣṇa.