CC Madhya 25.205

Bankovní systém, který máme dnes na Západě, v oněch dobách neexistoval. Pokud měl někdo nějaké peníze navíc, uložil si je k nějakému obchodníkovi, obvykle to byl hokynář. To byl bankovní systém. Subuddhi Rāya si přebytek peněz ukládal k obchodníkovi, a utratil je, když bylo třeba. Ve stavu odříkání se ukládání peněz nedoporučuje. Pokud však ukládáme peníze pro službu Pánu či vaiṣṇavovi, je to přijatelné. Tak se choval Subuddhi Rāya, jeden z důvěrných oddaných Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Śrīla Rūpa Gosvāmī tuto zásadu také následoval, když padesát procent svých peněz utratil na službu Kṛṣṇovi prostřednictvím brāhmaṇů a vaiṣṇavů. Dvacet pět procent svých peněz dal příbuzným a dvacet pět procent si uložil u jednoho obchodníka. To jsou postupy schválené Caitanya-caritāmṛtou. Ať je vaiṣṇava ve stavu odříkání či gṛhastha, měl by se řídit těmito zásadami, které stanovili dřívější ācāryové.