Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.105
Verš
bhāvā sā sādhanābhidhā
nitya-siddhasya bhāvasya
prākaṭyaṁ hṛdi sādhyatā
Synonyma
kṛti-sādhyā — která se má vykonávat smysly; bhavet — měla by být; sādhya-bhāvā — kterou lze získat lásku k Bohu; sā — ta; sādhana-abhidhā — nazývaná sādhana-bhakti neboli praktická oddaná služba; nitya-siddhasya — která je věčně přítomná; bhāvasya — lásky k Bohu; prākaṭyam — probuzení; hṛdi — v srdci; sādhyatā — možnost.
Překlad
„ ,Když se transcendentální oddaná služba, kterou se dosahuje lásky ke Kṛṣṇovi, vykonává prostřednictvím smyslů, nazývá se sādhana-bhakti neboli usměrněná oddaná služba. Oddanost existuje věčně v srdci každé živé bytosti. Probuzení této věčné oddanosti je v moci praktické oddané služby.̀ “
Význam
Tento verš se nachází v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.2). Protože jsou živé bytosti nepatrné, atomické částečky Pána, mají oddanou službu již v sobě ve spícím stavu. Oddaná služba začíná śravaṇaṁ kīrtanam, nasloucháním a zpíváním. Když člověk spí, je možné ho probudit zvukem, a proto by měla každá podmíněná duše dostat příležitost slyšet Hare Kṛṣṇa mantru zpívanou čistým vaiṣṇavou. Ten, kdo takto uslyší Hare Kṛṣṇa mantru, se probudí k duchovnímu vědomí, vědomí Kṛṣṇy, a jeho mysl se tak postupně očistí, jak říká Śrī Caitanya Mahāprabhu (ceto-darpaṇa-mārjanam). Spolu s myslí se očistí i smysly. Probuzený oddaný své smysly již nezaměstnává smyslovým požitkem, ale transcendentální láskyplnou službou Pánu. To je proces, kterým se spící láska ke Kṛṣṇovi probudí.