Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 12.184

Verš

kāhāṅ bahirmukha tārkika-śiṣyagaṇa-saṅge
kāhāṅ ei saṅga-sudhā-samudra-taraṅge

Synonyma

kāhāṅ — zatímco; bahir-mukha — neoddaní; tārkika — logiky; śiṣya-gaṇa — studenti; saṅge — s; kāhāṅ — nyní; ei — tato; saṅga — společnost; sudhā — nektaru; samudra — oceánu; taraṅge — ve vlnách.

Překlad

„Dříve jsem se sdružoval s neoddanými studenty logiky, ale nyní se nořím do vln oceánu nektaru společnosti oddaných.“

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura vysvětluje, že slovo bahirmukha označuje člověka, který je velice zaneprázdněný vychutnáváním hmotného požitku. Takový člověk se neustále staví do role toho, kdo si má užívat vnější energie Nejvyšší Osobnosti Božství. Neoddaný je přitahován vnějším bohatstvím, a tak neustále zapomíná na svůj důvěrný vztah s Kṛṣṇou. Myšlenka, že by si měl být vědom Kṛṣṇy, se mu nezamlouvá. To ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.5.30–31) vysvětluje Prahlāda Mahārāja:

matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho 'bhipadyeta gṛha-vratānām
adānta-gobhir viśatāṁ tamisraṁ
punaḥ punaś carvita-carvaṇānām
na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇuṁ
durāśayā ye bahir-artha-māninaḥ
andhā yathāndhair upanīyamānās
te ’pīśa-tantryām uru-dāmni baddhāḥ

Materialisté příliš připoutaní k hmotnému tělu, hmotnému světu a hmotnému požitku nedokáží ovládat své hmotné smysly a jsou unášeni do těch nejtemnějších končin hmotné existence. Takoví lidé si nezačnou být vědomi Kṛṣṇy vlastním ani společným úsilím. Nechápou, že cílem života lidské bytosti je porozumět Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇuovi. Lidský život je určen zvláště k tomu, a každý proto musí odložit sklon ke smyslovému požitku a podstoupit všemožná odříkání. Materialisté zůstávají vždy slepí, protože je vedou slepí darebáci. Materialista si myslí, že může jednat, jak se mu zlíbí. Neví, že ho přísně ovládají neoblomné přírodní zákony, a neví ani to, že musí přecházet z jednoho těla do druhého a trvale hnít v hmotné existenci. Takoví darebáci a hlupáci jsou svedeni modlitbami svých hloupých vůdců o uspokojování smyslů a nechápou, co vědomí Kṛṣṇy znamená. Hmotný svět se nachází vně světa duchovního a pošetilý materialista není schopen odhadnout ani rozsah tohoto hmotného světa. Co potom může vědět o duchovním nebi? Materialisté pouze věří svým nedokonalým smyslům a pokyny zjevených písem nepřijímají. Podle védské civilizace se má člověk dívat očima autority zjevených písem. Śāstra-cakṣuḥ: na vše je třeba nahlížet prostřednictvím védské literatury. Potom lze rozlišit duchovní svět od hmotného. Ty, kdo tyto pokyny neberou na vědomí, nelze o existenci duchovního světa přesvědčit. Jelikož tito materialisté zapomněli na svoji duchovní totožnost, je pro ně tento svět vším, a proto se jim říká bahirmukha.