CC Madhya 1.87

Tato unmāda (šílenství) není obyčejné šílenství. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu mluvil nesouvisle, téměř jako blázen, byl ve stavu transcendentální extáze lásky. V nejvyšší transcendentální extázi se v přítomnosti okouzlujícího dostavují pocity okouzlení. Pokud jsou však okouzlující a okouzlený rozděleni, dojde k pomatení (mohana). Osoba takto pomatená odloučením ztuhne, a tehdy se projeví všechny tělesné příznaky transcendentální extáze, kdy vypadá jako nepochopitelně šílená. Tomu se říká transcendentální šílenství. V tomto stavu začíná blouznivě hovořit a prožívá rozpoložení blázna. Šílenství Śrīmatī Rādhārāṇī vyložil Kṛṣṇovi Uddhava, který řekl: „Můj drahý Kṛṣṇo, vlivem nesmírně silných pocitů odloučení od Tebe si někdy Śrīmatī Rādhārāṇī ustele v háji, někdy hubuje modrý mrak a jindy se toulá po temném lese. Je jako šílená.“