CC Antya 6.137
Verš
yo dustyajān dāra-sutān
suhṛd-rājyaṁ hṛdi-spṛśaḥ
jahau yuvaiva mala-vad
uttama-śloka-lālasaḥ
suhṛd-rājyaṁ hṛdi-spṛśaḥ
jahau yuvaiva mala-vad
uttama-śloka-lālasaḥ
Synonyma
yaḥ — kdo (Bharata Mahārāja); dustyajān — těžké se vzdát; dāra-sutān — ženy a dětí; suhṛt — přátel; rājyam — království; hṛdi-spṛśaḥ — drazí v hloubi srdce; jahau — vzdal se; yuvā — mládí; eva — tehdy; mala-vat — jako výkalů; uttama-śloka-lālasaḥ — uchvácený transcendentálními vlastnostmi, zábavami a společností Nejvyšší Osobnosti Božství.
Překlad
„ ,Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je opěvován vznešenými poetickými modlitbami těch, kdo se snaží získat Jeho přízeň. Proto je známý jako Uttamaśloka. Král Bharata tolik dychtil po společnosti Pána Kṛṣṇy, že se již v rozkvětu mládí vzdal své přitažlivé manželky, milujících dětí, drahých přátel a bohatého království stejně, jako se člověk vzdá výkalů poté, co se vyprázdní.̀ “
Význam
Tento verš pochází ze Śrīmad-Bhāgavatamu (5.14.43).