Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.122

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura to komentuje tak, že když člověk opravdu jasně nechápe význam pariṇāma-vādy neboli přeměny energie, je jisté, že mylně pochopí i pravdu týkající se tohoto hmotného vesmírného stvoření a živých bytostí. V Chāndogya Upaniṣadě (6.8.4) je řečeno: san-mūlāḥ saumyemāḥ prajāḥ sad-āyatanāḥ sat-pratiṣṭhāḥ. Hmotný svět a živé bytosti jsou oddělené existence, jsou to věčné pravdy a nejsou neskutečné. Śaṅkarācārya měl však zbytečně strach z toho, že se parināma-vādou (přeměnou energie) Brahman změní (vikārī), a tak si představoval, že jak hmotný svět, tak živé bytosti jsou neskutečné a že nemají totožnost. Hrou se slovy se snažil dokázat, že individuální totožnosti živých bytostí a hmotného světa jsou iluzorní, a uváděl příklady mylného považování provazu za hada nebo lastury ústřice za zlato. Tak se mu podařilo ohavným způsobem podvést lidi.

Příklad záměny provazu za hada pochází z Māṇḍūkya Upaniṣady, ale je určen k vysvětlení mylného ztotožňování duše s tělem. Protože je duše ve skutečnosti duchovní částečkou, jak je potvrzeno v Bhagavad-gītě (mamaivāṁśo jīva-loke), je to jen kvůli iluzi (vivarta-vāda), že lidská bytost jako zvíře ztotožňuje tělo s vlastním já. To je správný příklad vivarty, neboli iluze. Verš atattvato 'nyathā-buddhir vivarta ity udāhṛtaḥ popisuje tuto iluzi. Neznat skutečnosti, a tak si plést jednu věc s druhou (jako například považovat tělo za sebe sama), se nazývá vivarta-vāda. Každá podmíněná živá bytost, která považuje tělo za duši, je touto vivarta-vādou ošálena. Touto filosofií může být poznamenán ten, kdo zapomene na nepochopitelnou energii všemocné Osobnosti Božství.

Jak je možné, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zůstává takový, jaký je, aniž by se kdy změnil, vysvětluje Īśopaniṣad: pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate. Bůh je úplný. Dokonce i když je Mu odejmut úplný projev, sám zůstává stále úplný. Hmotné stvoření je projeveno Pánovou energií, ale On zůstává stejnou osobou. Jeho podoba, doprovod, vlastnosti a tak dále nikdy ničím neutrpí. Śrīla Jīva Gosvāmī ve své Paramātma-sandarbě komentuje vivarta-vādu takto: „Pod vlivem vivarta-vādy si člověk představuje, že oddělené existence, čili vesmírný projev a živé bytosti, jsou totožné s Brahmanem. K tomu dochází kvůli naprosté neznalosti skutečnosti. Parabrahman, Absolutní Pravda, je vždy jeden a stále stejný. Je zcela prostý všech ostatních pojetí života včetně falešného ega, protože je úplnou duchovní bytostí. Pro Něho je naprosto nemožné podléhat nevědomosti, a stát se tak obětí mylného chápání (vivarta-vādy). Absolutní Pravda se nachází za hranicemi našich představ. Je třeba uznat, že má neposkvrněné vlastnosti, které nesdílí s každou živou bytostí. Nikdy není ani v nejmenším poznamenána chybami obyčejných živých bytostí. Každý proto musí rozumět, že Absolutní Pravda vlastní nepochopitelné síly.“