Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Ādi-līlā » KAPITOLA SEDMNÁCTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 17.49

Verš

loka saba uddhārite tomāra avatāra
muñi baḍa dukhī, more karaha uddhāra

Synonyma

loka — lidi; saba — všechny; uddhārite — osvobodit; tomāra — Tvoje; avatāra — inkarnace; muñi — já (jsem); baḍa — velice; dukhī — nešťastný; more — mně; karaha — prosím učiň; uddhāra — osvobození.

Překlad

„Jako inkarnace Boha osvobozuješ tolik pokleslých duší. Já jsem také velice nešťastná pokleslá duše. Vysvoboď mě prosím svojí milostí.“

Význam

Vypadá to, že Gopāla Cāpāla byl sice hříšný, mluvka a urážel druhé, ale zároveň byl upřímný. Věřil proto, že Caitanya Mahāprabhu je inkarnace Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který přišel vysvobodit všechny podmíněné duše, a tak Pána prosil o milost, aby vysvobodil i jeho. Nebyl si však vědom toho, že osvobozování pokleslých duší neznamená léčení jejich tělesných nemocí, i když faktem je, že člověk vysvobozený ze spárů hmoty se automaticky zbaví i hmotných tělesných nemocí. Gopāla Cāpāla chtěl být osvobozen pouze od tělesného utrpení, které mu působila lepra. Śrī Caitanya sice jeho upřímné naléhání přijal, ale přál si ho poučit o skutečné příčině jeho utrpení.