Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 17.44

Verš

hāḍike āniyā saba dūra karāila
jala-gomaya diyā sei sthāna lepāila

Synonyma

hāḍike — metaře; āniyā — když zavolali; saba — všechno; dūra karāila — nechali vyhodit; jala — voda; gomaya — kravský trus; diyā — po smíchání; sei — to; sthāna — místo; lepāila — nechali vytřít.

Překlad

Zavolali metaře (hāḍiho), a ten všechny ty věci pro uctívání vyhodil a celé místo vyčistil tak, že tam vytřel směsí vody a kravského trusu.

Význam

Lidé, kteří jsou ve védské společnosti zaměstnáni veřejnými úklidovými pracemi, jako je odstraňování výkalů a zametání ulic, se nazývají hāḍi. Někdy jsou nedotknutelní, zvláště když jsou v zaměstnání. I oni však mají právo stát se oddanými. To udává Śrī Bhagavad-gītā (9.32), kde Pán vyhlašuje:

māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim

„Ó synu Pṛthy, i lidé nižšího zrození – ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci) – mohou dosáhnout nejvyššího cíle, pokud se ke Mně uchýlí.“

V Indii žije mnoho nedotknutelných příslušníků nižší třídy, ale podle vaiṣṇavských zásad je vítán každý, aby přijal toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy na duchovní úrovni života, a tak se zbavil svých problémů. Na hmotné úrovni rovnocennost ani bratrství nemohou existovat.

Když Pán Caitanya říká tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā, naznačuje tím, že se musíme povznést nad hmotné pojetí života. Jakmile někdo opravdu pochopí, že není hmotným tělem, ale duchovní duší, bude pokornější než příslušník nižší třídy, protože bude duchovně pokročilý. Tato pokora, kdy se člověk považuje za nižšího než tráva, se nazývá su-nīcatva, a být snášenlivější než strom se nazývá sahiṣṇutva neboli snášenlivost. Věnovat se oddané službě a nezajímat se o hmotné pojetí života se nazývá amānitva, nezájem o světskou úctu, ale přesto se oddaný v tomto postavení nazývá māna-da, protože je připravený bez váhání projevit úctu druhým.

Mahátmá Gándhí započal hnutí hari-jana, aby očistil nedotknutelné, ale neuspěl, protože si myslel, že hari-janou neboli osobním společníkem Pána se člověk může stát nějakými hmotnými úpravami. To však není možné. Dokud plně nezrealizujeme, že nejsme toto tělo, ale duchovní duše, nepřipadá v úvahu, abychom se stali hari-janou. Ti, kdo nekráčejí ve stopách Pána Caitanyi Mahāprabhua a Jeho učednické posloupnosti, nedovedou rozlišit mezi hmotou a duší, a proto jsou všechny jejich představy pouze zašmodrchanou směsicí problémů. Ve skutečnosti jsou ztracení v matoucí síti Māyādevī.