Глава 22
22. KAPITOLA
Кр̣ш̣н̣а открадва дрехите на неомъжените гопӣ
Krišna krade šaty svobodným dívkám
Ведическата традиция препоръчва на неомъжените девойки на възраст от десет до четиринадесет години да обожават Шива или богинята Дурга̄, за да си намерят добър съпруг. Но неомъжените момичета от Вр̣нда̄вана вече били пленени от красотата на Кр̣ш̣н̣а. В началото на сезона Хеманта (непосредствено преди зимния сезон) те обаче започнали да обожават богинята Дурга̄. Първият месец от Хеманта се нарича Аграха̄яна (октомври-ноември). Тогава всички неомъжени гопӣ от Вр̣нда̄вана започнали да обожават Дурга̄ и приели един обет. Първо яли хавишя̄нна, ястие, което се приготвя, като се сварят заедно леща и ориз без никакви подправки и турмерик. Ведическите предписания препоръчват това ястие за пречистване на тялото преди извършването на някоя церемония. Всяка сутрин, след като се изкъпвали в Ямуна̄, всички неомъжени гопӣ във Вр̣нда̄вана обожавали богинята Ка̄тя̄янӣ. Ка̄тя̄янӣ е друго име на Дурга̄. Тя се обожава, като се прави кукла от пясъка по бреговете на Ямуна̄. Във ведическите писания се споменава, че мӯрти може да бъде направено от различни материални елементи. То може да се нарисува, да се извае от метал, от скъпоценни камъни, от дърво, глина или камък или да съществува само като представа в сърцето на обожаващия. Философите ма̄я̄ва̄дӣ приемат всички тези форми за въображаеми, но във ведическата литература се казва, че те не се различават от Върховния Бог или от съответния полубог.
Podle védské civilizace by svobodné dívky ve věku mezi desátým a čtrnáctým rokem měly uctívat Pána Šivu nebo bohyni Durgu, aby dostaly pěkného manžela. Svobodné dívky ve Vrindávanu už ale byly upoutány krásou Krišny. Přesto však bohyni Durgu uctívaly, na počátku období Hémanta (těsně před zimním obdobím). První měsíc tohoto období se jmenuje Agrahájana (říjen — listopad) a v té době začaly všechny svobodné gópí z Vrindávanu provádět své uctívání. Nejprve snědly jídlo zvané haviṣyānna, které se připravuje tak, že se mung dál a rýže vaří bez koření či kurkumy. Podle védských pokynů se tento druh jídla doporučuje na očistu těla před zahájením rituálního obřadu. Všechny svobodné gópí z Vrindávanu denně časně ráno po koupeli v řece Jamuně uctívaly bohyni Kátjájaní. Kátjájaní je další jméno pro bohyni Durgu. Bohyně se uctívá tak, že se z písku na břehu Jamuny zhotoví soška. Ve védských písmech stojí, že božstvo může být vytvořeno z různých hmotných prvků: může být namalováno, zhotoveno z kovu, drahokamů, dřeva, hlíny či kamene, nebo si ho může uctívající vytvořit ve svém srdci. Májávádští filosofové považují všechna tato božstva za pomyslná, ale védské texty je uznávají za totožná buď s Nejvyšším Pánem, nebo s příslušným polobohem.
Неомъжените гопӣ правели мӯрти на Дурга̄ и го обожавали с балсам от чандана, с гирлянди, благовония, светилници и с всякакви дарове – плодове, зърно и клончета. След обожанието по традиция следвала молитва за някаква благословия. Момичетата горещо се молели на Ка̄тя̄янӣ с думите: „О, върховна външна енергия на Божествената Личност, о, върховна мистична сила, о, върховна господарко на материалния свят, о, богиньо, умоляваме те да бъдеш милостива към нас и да уредиш женитбата ни с Кр̣ш̣н̣а, сина на Нанда Маха̄ра̄джа.“ Обикновено ваиш̣н̣авите не обожават полубогове. Шрӣла Нароттама да̄са Т̣ха̄кура строго забранява на тези, които искат да напреднат в чистото предано служене, да обожават полубоговете. И при все това гопӣте, чиято любов към Кр̣ш̣н̣а е несравнима, се покланяли на Дурга̄. Почитателите на полубоговете също изтъкват понякога, че гопӣте обожавали Дурга̄. Трябва обаче добре да разберем намеренията на гопӣте. Обикновено хората обожават Дурга̄, за да получат някоя материална благословия. Гопӣте молели богинята да станат съпруги на Бог Кр̣ш̣н̣а. Обяснението е, че ако в центъра на дейностите ни е Кр̣ш̣н̣а, можем да използваме всякакви средства, за да постигнем тази цел. Гопӣте приемали всичко, за да могат да удовлетворят Кр̣ш̣н̣а и да му служат. Такива били необикновените им качества. В продължение на цял месец те обожавали Дурга̄, за да получат за съпруг Кр̣ш̣н̣а. Всеки ден се молели Кр̣ш̣н̣а, синът на Нанда Маха̄ра̄джа, да стане техен съпруг.
Svobodné gópí zhotovily božstvo bohyně Durgy a uctívaly ji čandanovou pastou, girlandami, vonnými tyčinkami, ghíovými lampičkami a dalšími předměty — ovocem, zrním a větvičkami. Po obřadu bývá zvykem prosit o nějaké požehnání. Dívky se tedy s velkou oddaností modlily k bohyni Kátjájaní: “Ó svrchovaná vnější energie Osobnosti Božství, ó nejvyšší mystická sílo, ó svrchovaná vládkyně hmotného světa! Ó bohyně, buď k nám laskavá a zařiď, abychom se provdaly za syna Nandy Mahárádže, za Krišnu!” Vaišnavové obvykle neuctívají žádné polobohy. Šríla Naróttama dás Thákur přísně zakázal jakékoliv uctívání polobohů všem, kdo chtějí udělat pokrok v čisté oddané službě. Přesto vidíme, že gópí, jejichž láska ke Krišnovi se nedá s ničím srovnat, uctívaly Durgu. Uctívači polobohů někdy namítají, že gópí uctívaly bohyni Durgu, ale musíme si uvědomit, za jakým účelem to dělaly. Lidé obvykle uctívají bohyni Durgu pro nějaký hmotný prospěch; zato gópí se k ní modlily, aby se staly manželkami Pána Krišny. To znamená, že je-li Krišna středem všech činností, může oddaný pro dosažení tohoto cíle použít jakýchkoliv prostředků. Gópí mohly přijmout cokoliv pro uspokojení Krišny nebo službu Jemu. To je nepřekonatelná vlastnost gópí. Plně uctívaly bohyni Durgu po dobu jednoho měsíce, aby získaly Krišnu za manžela. Každý den se modlily, aby se jejich manželem stal Krišna, syn Nandy Mahárádže.
Рано сутрин гопӣте отивали на брега на Ямуна̄, за да се изкъпят. Те се събирали заедно, хващали се за ръце и пеели на висок глас за прекрасните забавления на Кр̣ш̣н̣а. По стар обичай когато индийските девойки и жени се къпят в реката, те оставят дрехите си на брега и се потапят във водата съвсем голи. Мястото, където се къпят жените и момичетата, е строго забранено за мъже и това правило се следва и до ден-днешен. Върховната Божествена Личност, която знаела какво става в сърцата на младите неомъжени гопӣ, ги благословила да постигнат желаната си цел. Те се молели техен съпруг да стане Кр̣ш̣н̣а и Той се съгласил да изпълни желанието им.
Časně ráno se gópí chodily k Jamuně vykoupat. Chytily se za ruce a hlasitě zpívaly o Krišnových překrásných zábavách. V Indii je starý zvyk, že když se dívky a ženy koupou v řece, odloží své oděvy na břeh a vstoupí do vody úplně nahé. Do té části řeky, kde se dívky a ženy koupou, je mužům vstup přísně zakázán, a tento zvyk se dodržuje dodnes. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, věděl, na co mladé svobodné gópí myslí, a požehnal jim dosažením vytouženého cíle. Modlily se, aby dostaly Krišnu za manžela, a Krišna jim chtěl jejich přání splnit.
В края на месеца Кр̣ш̣н̣а с приятелите си се появил по тези места. Йогешвара е друго име на Кр̣ш̣н̣а - то означава господарят на всички мистични сили. Като медитира, човек може да узнава мислите на другите. Несъмнено Кр̣ш̣н̣а знаел какви се желанията на гопӣте. Щом дошъл, Той веднага събрал всички дрехи на гопӣте, качил се на едно дърво наблизо и им казал с усмивка:
Na konci měsíce se Krišna se svými druhy objevil na scéně. Jiné Krišnovo jméno je Jógéšvara neboli Pán všech mystických sil. Díky provádění meditace může jógí znát duševní rozpoložení jiných lidí a Krišna zajisté znal touhy gópí. Jakmile přišel na břeh, sebral jejich šaty a vyšplhal se na blízký strom. S úsměvem na rtech k nim potom promluvil.
„Скъпи момичета, моля ви, елате една по една да си поискате дрехите – само тогава ще ви ги дам. Не се шегувам. Говоря самата истина. Нямам намерение да се шегувам с вас, защото вие в продължение на цял месец следвахте регулиращите принципи за обожаването на богинята Ка̄та̄янӣ. Но ще ви помоля да не идвате всички наведнъж. Идвайте поотделно. Всички имате стройни снаги – искам да видя всяка от вас в пълната ѝ красота. Бъдете така добри да се съгласите.“
“Mé milé dívy,” řekl, “pojďte sem jedna po druhé, poproste o šaty a potom si je vezměte. Myslím to vážně, nežertuji. Nemám v úmyslu s vámi žertovat, neboť jste unavené z toho, jak jste celý měsíc dodržovaly usměrňující zásady uctívání bohyně Kátjájaní. Nechoďte sem prosím všechny najednou. Přijďte každá zvlášť. Chci vidět vaši úplnou krásu, neboť jste všechny útlé v pase. Nyní prosím vyhovte Mému přání a jedna po druhé přistupte.”
Когато девойките във водата чули шеговитите думи на Кр̣ш̣н̣а, те се спогледали и се усмихнали. С голяма радост изслушали молбата му, защото вече били влюбени в него. Те свенливо се споглеждали, но не можели да излязат, защото били голи. От дългото стоене във водата започнало да им става студено, те вече треперели, но като слушали приятните шеговити думи на Говинда, замирали от радост. Гопӣте отвърнали на Кр̣ш̣н̣а: „Скъпи сине на Нанда Маха̄ра̄джа, искаме да те помолим да не се шегуваш с нас по този начин. Това е напълно несправедливо. Ти си много почитано момче, защото си син на Нанда Маха̄ра̄джа, и си ни много скъп. Но не си прави такива шеги, защото всички треперим в студената вода. Бъди така добър и веднага ни върни дрехите. Не ни карай да страдаме.“ После много смирено го помолили: „Скъпи Шя̄масундара, ние сме Ти вечни слуги. Трябва да направим всичко, което ни наредиш, защото смятаме това за наш религиозен дълг. Но ако продължаваш да настояваш на това предложение, тогава ще трябва да отидем при Нанда Маха̄ра̄джа и да се оплачем от теб. Ако той не вземе мерки, ще кажем на цар Кам̇са за непорядъчното Ти поведение.“
Když dívky ve vodě uslyšely od Krišny taková žertovná slova, začaly se dívat jedna na druhou a usmívat se. Byly radostí bez sebe, když slyšely tuto Krišnovu žádost, protože už do Něho byly beztak zamilované. Ze studu po sobě pokukovaly, ale z vody vyjít nemohly, protože byly nahé. Jelikož byly ve vodě delší dobu, třásly se zimou; přesto se však v duchu radovaly z Góvindových milých, žertovných slov. Řekly Krišnovi: “Milovaný synu Nandy Mahárádže, nežertuj takhle s námi, není to od Tebe pěkné. Pocházíš ze ctnostné rodiny Nandy Mahárádže a máme Tě velice rády, ale neměl by sis z nás dělat takovou legraci, protože se teď třeseme ve vodě zimou. Laskavě nám okamžitě vrať šaty, nebo budeme trpět.” Pokorně Krišnovi domlouvaly: “Milý Šjámasundaro, jsme Tvými věčnými služebnicemi. Cokoliv nám nařídíš, bez váhání vykonáme, protože to považujeme za svou náboženskou povinnost. Budeš-li však i nadále trvat na svém a nutit nás k něčemu, co nemůžeme udělat, pak budeme muset jít za Nandou Mahárádžem a stěžovat si na Tebe. A pokud Tě on nepotrestá, povíme o Tvém neslušném chování králi Kansovi.”
В отговор на молбата на неомъжените гопӣ Кр̣ш̣н̣а казал: „Скъпи момичета, щом смятате, че сте ми вечни слуги и винаги сте готови да изпълнявате поръките ми, тогава елате усмихнати една по една и си вземете дрехите. Ако не го направите и отидете да се оплачете на баща ми, ще ми бъде все едно – защото баща ми е вече стар и нищо не може да ми направи.“
Když Krišna uslyšel prosbu svobodných gópí, odpověděl: “Moje milé dívky, pokud si myslíte, že jste Moje věčné služebnice a že jste vždy připraveny vykonat Mé pokyny, pak vás žádám, abyste sem s úsměvem na tváři jedna po druhé přišly a vzaly si své šaty. Pokud sem ale nepřijdete a budete žalovat Mému otci, stejně Mi to nebude vadit, protože vím, že už je starý a nic Mi nemůže udělat.”
Гопӣте видели, че Кр̣ш̣н̣а е категоричен и непоколебим, и нямали никакъв друг избор, освен да изпълнят искането му. Една по една те излизали от водата и понеже били без никакви дрехи, се опитвали да прикрият голотата си с лявата си ръка. Те стояли така и целите треперели. Постъпката им била толкова простодушна и чиста, че Бог Кр̣ш̣н̣а бил напълно удовлетворен. По този начин били изпълнени молбите на всички неомъжени гопӣ, които обожавали Ка̄тя̄янӣ, за да се омъжат за Кр̣ш̣н̣а. Една жена може да се показва гола само пред съпруга си. Гопӣте искали за свой съпруг Кр̣ш̣н̣а и по този начин Той изпълнил желанието им. Тъй като бил много доволен от тях, Кр̣ш̣н̣а взел дрехите им на рамо и им казал: „Скъпи мои момичета, вие много оскърбихте река Ямуна̄, като влязохте в нея голи. С това разсърдихте Варун̣адева, божеството, което царува в Ямуна̄. Затова ви моля да докоснете челата си с допрени длани и да се поклоните на полубога Варун̣а, за да ви прости осквернението.“ Гопӣте били простодушни същества и вярвали на всичко, което Кр̣ш̣н̣а казвал. Те веднага се подчинили на заповедта му, за да се избавят от гнева на Варун̣адева, а също и за да доведат обета си до желания край и да удовлетворят Кр̣ш̣н̣а, своя обожаван Бог. С това те станали най-любими на Кр̣ш̣н̣а и негови най-покорни слуги.
Gópí viděly, že Krišna je neoblomný, a neměly jinou možnost než poslechnout Jeho rozkaz. Jedna po druhé vycházely z vody, ale protože byly úplně nahé, snažily se levou rukou na ohanbí zakrýt svoji nahotu. Takto stály před Krišnou a třásly se. Jejich prosté chování bylo tak čisté, že Pána Krišnu okamžitě potěšilo. Tak se naplnil sen všech svobodných gópí, které se modlily ke Kátjájaní, aby dostaly Krišnu za manžela; žádnému jinému muži než svému manželovi se žena nesmí ukázat nahá. Svobodné gópí chtěly mít Krišnu za manžela a On jim takto splnil jejich touhu. Byl s nimi spokojený, a tak si přehodil jejich šaty přes rameno a pravil: “Moje milé dívky, dopustily jste se velkého prohřešku tím, že jste vstoupily do řeky Jamuny nahé. Urazily jste boha vod Varunadévu. Dotkněte se prosím sepjatýma rukama čela a pokloňte se polobohu Varunovi, abyste svůj přestupek odčinily.” Gópí byly prosté duše a vše, co Krišna řekl, braly vážně. Aby se vyvarovaly Varunova hněvu, aby dokončily svůj obřad, a hlavně aby potěšily svého milovaného Krišnu, okamžitě poslechly Jeho příkaz. Tak se staly největšími milenkami Krišny a Jeho nejposlušnějšími služebnicemi.
Нищо не може да се сравни с това Кр̣ш̣н̣а съзнание, което постигнали гопӣте. Те ни най-малко не се интересували нито от Варун̣а, нито от някой друг полубог. Те искали единствено да доставят удоволствие на Кр̣ш̣н̣а. Той бил много доволен и трогнат от чистосърдечното им поведение и веднага върнал дрехите на всички. Макар че Кр̣ш̣н̣а измамил младите неомъжени гопӣ, като ги накарал да стоят пред него голи и се шегувал с тях, макар че се държал с тях като с кукли и им откраднал дрехите, те пак били доволни от него и никога никому не се оплакали. Бог Чайтаня Маха̄прабху описва настроението на гопӣте в следната молитва: „Мой скъпи Боже Кр̣ш̣н̣а, Ти можеш да ме прегръщаш или да ме тъпчеш с крака, можеш да разбиеш сърцето ми, като никога не се появиш пред мен. Ти имаш пълната свобода да направиш всичко, което поискаш. Каквото и да правиш, Ти винаги ще си останеш моят обожаван Бог.“ Такова е отношението на гопӣте към Кр̣ш̣н̣а.
Nic se nevyrovná vědomí Krišny, jaké měly gópí. Ve skutečnosti se nestaraly o Varunu či jakéhokoliv jiného poloboha; chtěly jen uspokojit Krišnu. Krišnu si jejich prosté chování získalo a ihned jim vrátil jejich šaty, jedné po druhé. Přestože mladé svobodné gópí podvedl, donutil je, aby před Ním stály nahé, a tropil si z nich žerty; přestože s nimi zacházel jako s loutkami a ukradl jim šaty, i tak Ho měly rády a nestěžovaly si na Něho. Tento postoj gópí popisuje Pán Čaitanja Maháprabhu ve své modlitbě: “Můj milý Pane Krišno, můžeš Mě obejmout, můžeš po Mně šlapat nebo Mi můžeš zlomit srdce tím, že se přede Mnou nikdy neukážeš. Můžeš si dělat, co se Ti zlíbí, protože máš úplnou volnost v jednání. Ať však uděláš cokoliv, zůstaneš věčně Mým Pánem. Nemám nikoho jiného, koho bych uctíval.” Takový je postoj gópí ke Krišnovi.
Бог Кр̣ш̣н̣а бил доволен от гопӣте и понеже те всичките го искали за съпруг, Той им казал: „Скъпи мои добре възпитани момичета, знам защо обожавахте богинята Ка̄тя̄янӣ и какви са намеренията ви спрямо мен. Напълно одобрявам действията ви. Всеки, който всецяло потопи съзнанието си в мен, дори и с похот, се издига. Както пържените семена не дават плодове, така всички желания, свързани с любовното служене на мен, не дават никакви резултати, за разлика от обикновената карма.“
Pán Krišna z nich měl radost, a jelikož si Ho všechny přály mít za manžela, řekl jim: “Moje milé dívky, které se tak pěkně chováte, vím, že po Mně toužíte. Vím, proč jste uctívaly bohyni Kátjájaní, a plně vaše jednání schvaluji. Každý, kdo má vědomí neustále zcela pohroužené ve Mně, byť i s chtíčem, se povýší. Stejně jako nemůže vyklíčit opražené semínko, tak ani žádná touha ve spojení s láskyplnou službou Mně nemůže přinést hmotné následky jako obyčejná karma.”
В Брахма сам̇хита̄ се казва: карма̄н̣и нирдахати кинту ча бхакти-бха̄джа̄м. Всички са обвързани от плодоносните си дейности, но преданите никога не страдат от последствия, защото работят единствено за удовлетворение на Бога. Затова отношението на гопӣте, макар привидно да е плътско, не трябва да се сравнява с плътските желания на обикновените жени. Причината обяснява самият Кр̣ш̣н̣а. Дейностите в преданото служене на Кр̣ш̣н̣а са трансцендентални към всякакви плодоносни резултати.
V Brahma-saṁhitě stojí: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām. Každý je spoután svými plodonosnými činnostmi, ale oddaní nenesou žádné následky, protože jednají jen pro uspokojení Pána. Vztah gópí ke Krišnovi, i když na první pohled smyslný, by neměl být považován za smyslnou touhu obyčejných žen. Sám Krišna vysvětluje proč. Činnosti v oddané službě jsou transcendentální vůči jakýmkoliv hmotným následkům.
Кр̣ш̣н̣а продължил: „Мои скъпи гопӣ, желанието ви да стана ваш съпруг ще се изпълни – нали затова обожавахте Ка̄тя̄янӣ. Обещавам ви, че следващата есен ще се срещнете с мен и ще можете да ми се радвате като на съпруг.“
“Moje milé gópí,” pokračoval Krišna, “vaše touha mít Mě za manžela se vám splní, protože kvůli tomu jste uctívaly bohyni Kátjájaní. Slibuji vám, že během nadcházejícího podzimu se se Mnou budete moci setkat a budete si se Mnou užívat jako se svým manželem.”
Кр̣ш̣н̣а се подслонил под сянката на дърветата и бил много щастлив. Докато вървял, Той си говорел с жителите на Вр̣нда̄вана: „Скъпи мои Стока-кр̣ш̣н̣а, Варӯтхапа, Бхадрасена, Суда̄ма̄, Субала, Арджуна, Виша̄ла и Р̣шабха, вижте само тези щастливи дървета на Вр̣нда̄вана. Те са посветили живота си на благото на другите. Те понасят всякакви природни несгоди – урагани, поройни дъждове, мъчителни горещини и ледени студове, – но с голямо старание облекчават умората ни и ни дават подслон. Скъпи приятели, мисля, че тези дървета са много велики. Те загрижено дават на другите убежище и са като благородни, достойни и щедри хора, които никога не отказват милостиня на този, който се обръща към тях. Тези дървета прислоняват всеки. Те дават на човешкото общество много полезни неща – листа, цветове, плодове, сянка, корени, кора, ароматни есенции и топливо. Техният живот е съвършен пример за благородство. Те са като възвишените личности, които са пожертвали за доброто на живите същества всичко, каквото могат – тялото си, ума си, дейностите, интелигентността и думите си.“
Později, když byl Krišna zase ve společnosti svých přátel pasáčků, uchýlil se do stínu stromů a zaplavilo ho štěstí. Takto oslovil obyvatele Vrindávanu: “Můj milý Stóka-Krišno, Můj milý Varúthapo, Můj milý Bhadraséno, Můj milý Sudámo, Můj milý Subalo, Můj milý Ardžuno, Můj milý Višálo, Můj milý Rišabho — jen se podívejte na ty šťastné vrindávanské stromy. Zasvětily své životy konání dobra druhým. Samy snášejí různé přírodní vlivy, jako prudký vítr, hustý déšť, spalující horko a bodající zimu, ale dbají na to, aby nás chránily a zbavovaly únavy. Moji milí přátelé, myslím, že se svým zrozením jako stromy proslavily. Tak starostlivě poskytují útočiště druhým, že jsou jako vznešení a vysoce postavení dárci milodarů, kteří nikdy neodmítnou obdarovat toho, kdo se na ně obrátí. Tyto stromy nikomu neodepřou ochranu. Poskytují lidské společnosti různé prostředky v podobě listů, květů, ovoce, stínu, kořínků, kůry, vonných výtažků a paliva. Jsou dokonalou ukázkou vznešeného života. Jsou jako vznešený člověk, který obětuje vše, co může — své tělo, mysl, činnosti, inteligenci a slova — dobročinné službě všem živým bytostem.”
Така Върховната Божествена Личност, Кр̣ш̣н̣а, вървял по брега на Ямуна̄, докосвал дърветата, техните листа, плодове, цветове и клонки и хвалел славните им добродетелни дейности. Според собствените си възгледи различните хора приемат различни дейности като полезни за човешкото общество, но разпространяването на Кр̣ш̣н̣а съзнание е тази общественополезна дейност, която осигурява доброто на всички хора за вечни времена. Всеки трябва да е готов да разпространява това движение. Както ни учи Бог Чайтаня, трябва да сме по-смирени от тревата в пръстта и по-търпеливи от дървото. Бог Кр̣ш̣н̣а сам описва търпението на дървото. Тези, които проповядват Кр̣ш̣н̣а съзнание, трябва да се поучат от наставленията на Бог Кр̣ш̣н̣а и Бог Чайтаня с помощта на последователността от ученици, започваща непосредствено от тях.
Takto Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, kráčel po břehu Jamuny, dotýkal se listí stromů, jejich ovoce, květů a větviček a opěvoval jejich slavné blahodárné činnosti. Různí lidé se mohou ujímat různých činností, které jsou podle jejich názoru určeny pro dobro lidské společnosti, ale dobročinností, kterou je možné poskytnout pro věčné blaho všech lidí, je šíření hnutí pro vědomí Krišny. Všichni by měli být připraveni rozšiřovat toto hnutí. Pán Čaitanja učil, že člověk má být pokornější než tráva na zemi a snášenlivější než strom. Pán Krišna právě vysvětlil, jak je strom snášenlivý, a ti, kdo se věnují rozšiřování vědomí Krišny, by se měli poučit z učení Pána Krišny a Pána Čaitanji prostřednictvím Jejich přímé učednické posloupnosti.
Кр̣ш̣н̣а излязъл от гората и стигнал до брега на Ямуна̄, седнал на това красиво място и оставил кравите да пият от студената бистра вода на реката. Кр̣ш̣н̣а, Балара̄ма и пастирчетата били уморени и също пили. След като се видял с младите гопӣ, които се къпели в Ямуна̄, Кр̣ш̣н̣а прекарал остатъка от сутринта с момчетата.
Během putování vrindávanským lesem po břehu Jamuny se Krišna na jednom pěkném místě posadil a nechal krávy pít chladnou a průzračnou říční vodu. Pasáčkové, Krišna i Balaráma byli unaveni a také se napili. Poté, co Krišna viděl mladé gópí koupající se v Jamuně, strávil zbytek dopoledne s chlapci.
Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху двадесет и втора глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Кр̣ш̣н̣а открадва дрехите на неомъжените гопӣ“.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 22. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Krišna krade šaty svobodným dívkám”.