VERSO 29
Sloka 29
Texto
Verš
Sinônimos
Synonyma
aho kaṣṭam — ai de mim, que condição de vida deplorável; bhraṣṭaḥ — caído; aham — eu (estou); ātma-vatām — dos devotos grandiosos que alcançaram a perfeição; anupathāt — do modo de vida; yat — do qual; vimukta-samasta-saṅgasya — embora tendo abandonado a associação de meus verdadeiros filhos e lar; vivikta — solitário; puṇya-aranya — de uma floresta sagrada; śaraṇasya — que se refugiou; ātma-vataḥ — daquele que se tornou perfeitamente situado na plataforma transcendental; ātmani — na Superalma; sarveṣām — de todas; ātmanām — as entidades vivas; bhagavati — à Suprema Personalidade de Deus; vāsudeve — Senhor Vāsudeva; tat — acerca dEle; anuśravaṇa — constantemente ouvir; manana — pensar; saṅkīrtana — cantar; ārādhana — adorar; anusmaraṇa — constantemente lembrar; abhiyogena — com a absorção em; aśūnya — repleto; sakala-yāmena — na qual todas as horas; kālena — pelo tempo; samāveśitam — plenamente estabelecida; samāhitam — fixa; kārtsnyena — por completo; manaḥ — a mente em tal situação; tat — essa mente; tu — mas; punaḥ — de novo; mama — de mim; abudhasya — um grande tolo; ārāt — a grande distância; mṛga-sutam — o filho de um veado; anu — sendo afetado por; parisusrāva — caiu.
aho kaṣṭam — běda, jaké nešťastné životní podmínky; bhraṣṭaḥ — pokleslý; aham — já (jsem); ātma-vatām — velkých oddaných, kteří dosáhli dokonalosti; anupathāt — z cesty života; yat — ze které; vimukta-samasta-saṅgasya — ačkoliv se vzdal svých skutečných synů a domova; vivikta — ústraní; puṇya-araṇya — posvátného lesa; śaraṇasya — jenž přijal útočiště; ātma-vataḥ — toho, kdo dosáhl dokonalého postavení na transcendentální úrovni; ātmani — v Nadduši; sarveṣām — všech; ātmanām — živých bytostí; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; vāsudeve — Pánu Vāsudevovi; tat — Jeho; anuśravaṇa — neustálé naslouchání; manana — myšlení; saṅkīrtana — opěvování; ārādhana — uctívání; anusmaraṇa — neustálé vzpomínání; abhiyogena — pohroužením do; aśūnya — naplněný; sakala-yāmena — v čem po celý čas; kālena — časem; samāveśitam — dokonale situovaný; samāhitam — upřená; kārtsnyena — zcela; manaḥ — mysl v takové situaci; tat — ta mysl; tu — ale; punaḥ — znovu; mama — mne; abudhasya — velkého hlupáka; ārāt — z velké vzdálenosti; mṛga-sutam — potomek jelena; anu — ovlivněný; parisusrāva — poklesl.
Tradução
Překlad
No corpo de um veado, Bharata Mahārāja começou a lamentar-se: Que infortúnio! Caí do caminho dos autorrealizados. Para avançar na vida espiritual, abandonei meus verdadeiros filhos, esposa e lar e fui à floresta, onde me refugiei em um lugar sagrado solitário. Tornei-me autocontrolado e autorrealizado e ocupei-me constantemente em serviço devocional, ouvindo, pensando e cantando acerca da Suprema Personalidade de Deus, Vāsudeva, lembrando-me dEle e adorando-O. Fui exitoso em meu intento, e prova isso o fato de que minha mente estava sempre absorta em serviço devocional. Contudo, devido à minha tolice pessoal, ela voltou a ficar apegada – e, desta vez, a um veado. Agora obtive um corpo de veado e me desviei muito fortemente de minhas práticas devocionais.
Bharata Mahārāja začal v těle jelena naříkat: Jaké neštěstí! Poklesl jsem z cesty seberealizovaných duší. Vzdal jsem se svých skutečných synů, manželky a domova, abych pokročil v duchovním životě, a uchýlil jsem se na osamělé svaté místo v lese. Dosáhl jsem sebeovládání a seberealizace a neustále se věnoval oddané službě Vāsudevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, formou naslouchání, myšlení, opěvování, uctívání a vzpomínání. Ve svém pokusu jsem uspěl natolik, že má mysl byla neustále pohroužená v oddané službě. Kvůli mé pošetilosti však znovu ulpěla — tentokrát na jelínkovi. Nyní jsem získal tělo jelena a hluboko poklesl z úrovně svých duchovních činností.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Por causa de sua estrita execução de serviço devocional, Mahārāja Bharata pôde lembrar-se das atividades de sua vida passada e de como ele havia se elevado à plataforma espiritual. Por tolice, apegou-se a um veado insignificante e, dessa maneira, caiu e teve que aceitar um corpo de veado. Isso é significativo para todos os devotos. Se não utilizarmos apropriadamente nossa posição e pensarmos que estamos plenamente ocupados em serviço devocional e podemos fazer o que bem quisermos, teremos de sofrer como Bharata Mahārāja e seremos condenados a aceitar um tipo de corpo que impede o nosso serviço devocional. Somente a forma humana é capaz de prestar serviço devocional, mas se nós voluntariamente abandonarmos a forma humana em troca de gozo dos sentidos, é certo que teremos de ser punidos. Essa punição não é exatamente como a sofrida pelo materialista comum. Pela graça do Senhor Supremo, o devoto é punido de maneira tal que o seu desejo de alcançar os pés de lótus do Senhor Vāsudeva aumenta. Devido a esse seu anseio, ele regressa ao lar na vida seguinte. Aqui, descreve-se o serviço devocional de maneira muito completa: tad-anuśravaṇa-manana-saṅkīrtanārādhanānusmaraṇābhiyogena. A audição e o cantar constantes das glórias do Senhor são recomendados na Bhagavad-gītā (9.14): satataṁ kīrtayanto māṁ yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ. Aqueles que aceitaram a consciência de Kṛṣṇa devem tomar todo o cuidado para que nem mesmo um simples momento seja desperdiçado e que a Suprema Personalidade de Deus e Suas atividades sejam glorificados ou lembrados. Mediante Suas próprias ações e mediante as ações de Seus devotos, Kṛṣṇa nos ensina como tornarmo-nos cautelosos no serviço devocional. Por intermédio de Bharata Mahārāja, Kṛṣṇa nos ensina que temos de ser cuidadosos no desempenho do serviço devocional. Se desejarmos manter nossa mente com pletamente fixa e sem desvios, teremos que ocupá-la em serviço devocional por tempo integral. No que diz respeito aos membros da Sociedade Internacional para a Consciência de Krishna, eles sacrificaram tudo para impulsionar este movimento da consciência de Kṛṣṇa. Todavia, é bom que aprendam uma lição da vida de Bharata Mahārāja, sejam bem cautelosos e fiquem atentos para que não se desperdice um simples momento em conversas frívolas, sono ou gula. Comer não é proibido, mas, se comermos com voracidade, decerto dormiremos mais do que o necessário. Em seguida, vem o gozo dos sentidos, e poderemos degradar-nos a uma forma de vida inferior. Dessa maneira, nosso progresso espiritual poderá sofrer um percalço, mesmo que temporariamente. O melhor a se fazer é aceitar o conselho de Śrīla Rūpa Gosvāmī: avyartha-kālatvam. Devemos atentar para que todos os momentos de nossa vida sejam utilizados na exclusiva prestação de serviço devocional. Essa é a posição segura para quem deseja voltar ao lar, voltar ao Supremo.
Díky striktnímu vykonávání oddané služby si Mahārāja Bharata pamatoval činnosti svého minulého života a způsob, jak dospěl na duchovní úroveň. Kvůli své pošetilosti přilnul k bezvýznamnému jelínkovi, a tak poklesl a musel přijmout tělo jelena. To je významné pro každého oddaného. Zneužijeme-li svého postavení a budeme si myslet, že jsme naplno zaměstnaní oddanou službou a můžeme dělat cokoliv chceme, budeme muset trpět jako Bharata Mahārāja a přijmout takové tělo, které naruší naši oddanou službu. Vykonávat oddanou službu lze jedině v lidské podobě, a pokud se toho dobrovolně zřekneme ve prospěch smyslového požitku, budeme muset být nevyhnutelně potrestáni. Tento trest není zcela totožný s tím, jaký podstupuje obyčejný materialista. Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství je oddaný potrestán tak, aby vzrostla jeho dychtivost dosáhnout lotosových nohou Pána Vāsudeva. Díky své intenzívní touze se vrátí domů v příštím životě. Zde je v úplnosti popsána oddaná služba: tad-anuśravaṇa-manana-saṅkīrtanārādhanānusmaraṇābhiyogena. Bhagavad-gītā doporučuje neustálé naslouchání o slávě Pána a její opěvování: satataṁ kīrtayanto māṁ yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ. Ti, kdo začali praktikovat vědomí Kṛṣṇy, si musí dávat velký pozor, aby ani jediný okamžik nepromarnili bez opěvování a připomínání si Nejvyššího Pána a Jeho činností. Kṛṣṇa nás Svými činy a činy Svých oddaných učí, jak máme být v oddané službě opatrní. Na příkladě Bharaty Mahārāje nám Kṛṣṇa ukazuje, že při vykonávání oddané služby musíme být pozorní. Chceme-li udržet svou mysl bez odchýlení, musíme ji bez ustání zaměstnávat oddanou službou. Členové Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy obětují vše dalšímu pokračování tohoto hnutí. Přesto se musí poučit ze života Bharaty Mahārāje, že musí být velice obezřetní a dávat pozor, aby ani jediný okamžik nepromarnili lehkovážným hovorem, spánkem či nenasytným jedením. Jíst není zakázáno, ale jíme-li nenasytně, budeme zaručeně muset spát více, než je třeba. Poté přijde na řadu smyslový požitek, a tak můžeme být degradováni do nižší životní podoby, což přinejmenším na čas pozastaví náš duchovní pokrok. Nejlepší, co můžeme udělat, je přijmout radu Śrīly Rūpy Gosvāmīho: avyartha-kālatvam. Měli bychom zajistit, abychom každý okamžik svého života využívali výhradně k vykonávání oddané služby. To je bezpečná pozice pro každého, kdo se chce vrátit domů, zpátky k Bohu.