Skip to main content

Vyhledávání

Přejít na filtry podmínek
text_type: Text/Purport
text_type: Synonyms
hierarchy: Bhagavad-gītā taková, jaká je
Bg. 2.16
povahy; vidyate — je; sataḥ — věčného; ubhayoḥ — obou; api — jistě; dṛṣṭaḥ — vypozorovaný; antaḥ — závěr
Bg. 10.32
; arjuna — ó Arjuno; adhyātma-vidyā — duchovní poznání; vidyānām — ze všeho učení; vādaḥ — skutečný závěr
Bg. 18.13
mocných paží; kāraṇāni — příčin; nibodha — poznej; me — ode Mě; sāṅkhye — ve Vedāntě; kṛta-ante — v závěru
Bg. Předmluva
Naším jediným záměrem je předložit tuto Bhagavad-gītu takovou, jaká je, s úmyslem vést jejího podmíněného
Bg. Úvod
Závěrem můžeme říci, že Bhagavad-gītā je transcendentální písmo, které je třeba číst velmi pozorně.
Bg. 1.9
Jinými slovy, je zde již vyvozen závěr, že všichni v bitvě na Kurukṣetře zemřou za to, že se přidali
Bg. 2.2
Samotný Pán Brahmā proto v Brahma-saṁhitě dochází k závěru, že Pán Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství
Bg. 2.16
Tento závěr uvádějí všechny skupiny těch, kdo vidí pravdu — stoupenci osobní i neosobní filozofie.
Bg. 2.26
Ať už tedy Arjuna souhlasil s védským závěrem, že existuje nepatrná duše, nebo v její existenci nevěřil
Bg. 2.28
Přijímáme-li védský závěr, jak je uvedený v Bhagavad-gītě — že tato hmotná těla časem zaniknou (antavanta
Bg. 2.39
Neměli bychom proto učinit mylný závěr, že sāṅkhya-yoga, o níž se zde hovoří, je nějak spojena s ateistickou
Bg. 2.52
A pouhé konání různých obřadů bez pochopení, že záměrem Ved je dovést živou bytost ke Kṛṣṇovi, je zbytečné