Skip to main content

Vyhledávání

Bg. Předmluva
Naším jediným záměrem je předložit tuto Bhagavad-gītu takovou, jaká je, s úmyslem vést jejího podmíněného
Bg. Úvod
Závěrem můžeme říci, že Bhagavad-gītā je transcendentální písmo, které je třeba číst velmi pozorně.
Bg. 1.9
Jinými slovy, je zde již vyvozen závěr, že všichni v bitvě na Kurukṣetře zemřou za to, že se přidali
Bg. 2.2
Samotný Pán Brahmā proto v Brahma-saṁhitě dochází k závěru, že Pán Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství
Bg. 2.16
Tento závěr uvádějí všechny skupiny těch, kdo vidí pravdu — stoupenci osobní i neosobní filozofie.
Bg. 2.26
Ať už tedy Arjuna souhlasil s védským závěrem, že existuje nepatrná duše, nebo v její existenci nevěřil
Bg. 2.28
Přijímáme-li védský závěr, jak je uvedený v Bhagavad-gītě — že tato hmotná těla časem zaniknou (antavanta
Bg. 2.39
Neměli bychom proto učinit mylný závěr, že sāṅkhya-yoga, o níž se zde hovoří, je nějak spojena s ateistickou
Bg. 2.52
A pouhé konání různých obřadů bez pochopení, že záměrem Ved je dovést živou bytost ke Kṛṣṇovi, je zbytečné
Bg. 2.56
poukazuje na toho, kdo dovede různými způsoby podněcovat svou mysl ke spekulaci, aniž by došel k přesnému závěru praśānta-niḥśeṣa-mano-rathāntara (Stotra-ratna 43), tedy ten, kdo překonal úroveň myšlenkových spekulací a došel k závěru
Bg. 3.1
Někteří lidé chápou cestu vědomí Kṛṣṇy jako nečinnost a ovlivněni tímto mylným závěrem často odcházejí
Bg. 3.2
chtěl tedy tento zdánlivě matoucí popis vyjasnit, aby ho každý obyčejný člověk mohl pojmout bez mylných závěrů