Vyhledávání
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.28
Pokyny, které dal Pán Ṛṣabhadeva Svým synům, nebyly určeny přímo jim, neboť Jeho synové již byli vzdělaní a vysoce pokročilí v poznání.
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.24
dhṛtā — udržované transcendentálním vzděláním; tanūḥ — tělo; uśatī — prosté hmotného znečištění; me —
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.10-13
Duchovní poznání je jñāna-vijñāna-samanvitam. Poznání Nejvyššího Pána je velice důvěrné; svrchované poznání, pomocí něhož Ho lze pochopit, přispívá Toto poznání je vijñāna. Bhagavad-gītā (4.9) potvrzuje:
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.5
“Tak jako planoucí oheň mění dřevo v popel, ó Arjuno, oheň poznání spaluje na popel všechny reakce za
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.28
Přestože byli dokonale vzdělaní a kulturně vyspělí, udělil jim pokyny, aby stanovil příklad, jak má otec
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.14
je třeba analyzovat svou existenci, ale pokud již někdo oddanou službu praktikuje, nemá se hledáním poznání
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.9
Když se člověk stýká se sādhuy, vykonává oddanou službu a postupně se díky poznání, praxi a odpoutanosti
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.7
Vliv māyi je tak silný, že i ten, kdo je pokročilý v poznání, zapomíná, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.17
Jak může ten, kdo je skutečně učený, milosrdný a pokročilý v duchovním poznání, zaměstnat plodonosnými
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.17
kaḥ — kdo je ta osoba; tam — jeho; svayam — osobně; tat-abhijñaḥ — který má duchovní poznání; vipaścit
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.27
Existuje pět smyslů, pomocí kterých získáváme poznání, a pět smyslů, s jejichž pomocí jednáme.
Śrīmad-bhāgavatam 5.5.5
Spekulativní poznání a zbožné činnosti neřeší problémy hmotného života.