Vyhledávání
Učení šrí kapily 6
Slovo veda znamená „poznání“ a anta znamená „poslední fáze“. Existují různé druhy poznání. Zajímá nás obyčejné poznání týkající se ekonomiky, ale to není skutečné poznání. Tento druh poznání se nazývá śilpa-jñāna. Skutečné poznání je védské poznání, poznání sebe samého, poznání Boha, poznání našeho vztahu k Bohu a poznání naší povinnosti.
Rāja-vidyā: královské poznání 1
V hmotném svĕtĕ existuje mnoho stupňů vzdĕlání. Co je tedy rāja-vidyā, královské vzdĕlání a summum bonum poznání? Je to vĕdomí Kršny. Pravé poznání znamená pochopit „kdo jsem“. Nedokážeme-li pochopit, co je naší podstatou, nemůžeme dosáhnout skutečného poznání. Sanátana Gósvámí ovládal mnoho jazyků včetnĕ sanskrtu, ale přesto se zeptal na opravdové poznání.
Śrīmad-bhāgavatam 4.12.19
Existují různé úrovně získaného poznání — bezprostřední poznání, poznání získané od autorit, transcendentální poznání, nadsmyslové poznání a konečně duchovní poznání. Kdo překoná stádium poznání přijímaného sestupným procesem, dosáhne okamžitě transcendentální úrovně. Na úrovni přímo či nepřímo vnímaného poznání to není možné. Takové transcendentální poznání je projevem zvláštní přízně Nejvyšší Osobnosti Božství.
Rāja-vidyā: královské poznání 1
Pán odpovĕdĕl: „Proč by sis mĕl myslet, že nemáš dobré vzdĕlání? Dokonale ovládáš sanskrt a perštinu
Rāja-vidyā: královské poznání 1
Rāja znamená „král, královské“ a vidyā znamená „poznání“. Toto poznání předčí všechna ostatní a každé jiné poznání je jeho částí nebo se k nĕmu vztahuje. Poznání, které převyšuje tento svĕt a poznání tohoto svĕta, se nazývá uttamam. V hmotném svĕtĕ můžeme usilovat o vzdĕlání či bohatství, ale tyto činnosti nejsou avyayam, protože se Našemu vzdĕlání, titulům, bankovním kontům, rodinĕ — všemu je konec.
Īśo Úvod
Védské poznání se nazývá śabda-pramāṇa. Další název je śruti. Označuje poznání, k němuž se dojde pomocí sluchu. Transcendentální poznání je poznání, které k nám přichází z oblastí za hranicemi vesmíru. V tomto vesmíru je poznání materiální, zatímco poznání za hranicemi vesmíru, je transcendentální. Tímto způsobem tedy úplného poznání nemůžeme dosáhnout.
Bg. 13.19
Pán ve stručnosti popsal tělo, poznání a předmět poznání. Toto poznání se skládá ze tří aspektů: znalce, předmětu poznání a procesu poznání. Vše dohromady se nazývá věda o poznání neboli vijñāna. Čistí oddaní Pána mohou proniknout do dokonalého poznání přímo, zatímco ostatní ne. Poznání a rozvinutí poznání znamenají znát sebe samého na úrovni vědomí Kṛṣṇy.
Bg. 9.2
O poznání v oblasti filozofie či transcendentální vědy tedy není nouze. Nyní Pán říká, že z veškerého takového poznání je devátá kapitola poznáním královským; je esencí všeho poznání, kterého lze nabýt studiem Ved a různých druhů filozofie. Je nejdůvěrnější, protože důvěrné, transcendentální poznání se týká porozumění rozdílu mezi duší a tělem A vrcholem všeho důvěrného poznání — královským důvěrným poznáním — je oddaná služba.
Śrīmad-bhāgavatam 1.4.23
Vedy jsou původním zdrojem poznání. Neexistuje žádné poznání, ať hmotné či transcendentální, které by nepatřilo k původnímu textu Ved. Původně je podali velicí, významní a vzdělaní profesoři. Védské poznání, které bylo rozdělené na různá odvětví s různými posloupnostmi učedníků, se tak vlastně Nikdo tedy nemůže prohlašovat, že vlastní nějaké nezávislé poznání, které je mimo dosah Ved.
Śrīmad-bhāgavatam 1.12.29
Vedy jsou studnicí poznání, hmotného i duchovního. Toto poznání se však zaměřuje na dokonalost seberealizace. znalci védského poznání. Tito inteligentní lidé studovali dokonce i oddíly týkající se vojenského vzdělání (Dhanur-veda), a proto učiteli tohoto druhu poznání byli rovněž viprové, jako například Droṇācārya a Kṛpācārya.
Rāja-vidyā: královské poznání 8
Vzdĕlaní, bohatí a krásní můžeme zůstat padesát, šedesát nebo nanejvýš sto let, avšak pravý život netrvá
Rāja-vidyā: královské poznání 1
Protože Ardžuna není závistivý, vyjevuje mu Kršna toto zvláštní poznání. Nejedná se pouze o poznání teoretické, nýbrž také praktické (vijñāna-sahitam). Poznání získané z Bhagavad- gíty bychom nemĕli přijímat sentimentálnĕ nebo fanaticky. Poznání je jak jñāna, tak vijñāna, teoretická moudrost a vĕdecké poznání. Je tedy důležité, abychom porozumĕli, co o tomto poznání říká Kršna.