Skip to main content

Vyhledávání

Bg. 3.29
Oddaní Pána jsou však laskavější než samotný Pán, jelikož chápou Jeho záměr.
Bg. 3.30
Tento verš dává jasně najevo, jaký je záměr Bhagavad-gīty.
Bg. 4.10
protiklady mezi různými druhy filozofické spekulace, jsou znechuceni či rozhněváni a dojdou k pošetilému závěru
Bg. 4.17
K tomuto závěru směřuje celá Bhagavad-gītā. Jakékoliv jiné závěry a výsledky, odporující tomuto vědomí a činům, které jsou s ním spojené, představují
Bg. 4.35
Tato živá bytost, oddělená součást Nejvyššího, má splnit určitý záměr.
Bg. 4.38
Takový je závěr Bhagavad-gīty.
Bg. 5.5
Jelikož je tímto cílem seberealizace, není mezi závěry, jichž se dosahuje oběma výše zmíněnými procesy Sánkhjové filozofické zkoumání vede k závěru, že živá bytost není nedílnou částí hmotného světa, ale
Bg. 5.10
Závěrem lze tedy říci, že ten, komu chybí vědomí Kṛṣṇy, jedná podle pojetí hmotného těla a smyslů, ale
Bg. 6.20-23
yogī prostřednictvím transcendentální mysli a inteligence vnímá Nadduši, aniž by se dopustil mylných závěrů
Bg. 7.4
Bhagavad-gītā dokládá, že tento ateistický závěr je nepravdivý.
Bg. 7.18
Oddaný oplývající úplným poznáním je však Pánu velmi drahý proto, že jeho jediným záměrem je sloužit
Bg. 7.30
To je závěr daný všemi písmy. Sedmá kapitola Bhagavad-gīty tvoří podstatu tohoto přesvědčení.