Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 4.24.6

Verš

rājñāṁ vṛttiṁ karādāna-
daṇḍa-śulkādi-dāruṇām
manyamāno dīrgha-sattra-
vyājena visasarja ha

Synonyma

rājñām — králů; vṛttim — zdroj živobytí; kara — daně; ādāna — realizace; daṇḍa — potrestání; śulka — pokuty; ādi — a podobně; dāruṇām — které byly velice přísné; manyamānaḥ — jelikož takto uvažoval; dīrgha — dlouhá; sattra — oběť; vyājena — pod záminkou; visasarja — zanechal; ha — v minulosti.

Překlad

Kdykoliv musel Antardhāna jakožto nejvýše postavený král vybírat daně, trestat občany nebo je přísně pokutovat, nedělal to rád. Později proto plnění těchto povinností zanechal a věnoval se vykonávání různých obětí.

Význam

Zde je jasně vyjádřeno, že král někdy musí plnit povinnosti, které nejsou právě příjemné, jen proto, že je král. Také Arjunovi se nechtělo bojovat, jelikož bojovat proti svým příbuzným a zabíjet je není vůbec příjemné. Kṣatriyové však musí takové nepříjemné činnosti vykonávat jako svou povinnost. Mahārāja Antardhāna se necítil dobře, když vybíral daně a trestal občany za jejich zločiny, a proto se ve velice mladém věku vzdal královské moci pod záminkou vykonávání obětí.