ŚB 4.2.27

तस्यैवं वदत: शापं श्रुत्वा द्विजकुलाय वै ।
भृगु: प्रत्यसृजच्छापं ब्रह्मदण्डं दुरत्ययम् ॥ २७ ॥
tasyaivaṁ vadataḥ śāpaṁ
śrutvā dvija-kulāya vai
bhṛguḥ pratyasṛjac chāpaṁ
brahma-daṇḍaṁ duratyayam

Synonyma

tasyajeho (Nandīśvarova); evamtakto; vadataḥslova; śāpamprokletí; śrutvāslyšeli; dvija-kulāyabrāhmaṇům; vaijistě; bhṛguḥBhṛgu; pratyasṛjatučinil; śāpamkletbu; brahma-daṇḍampotrestání brāhmaṇy; duratyayamnepřekonatelné.

Překlad

Když Nandīśvara takto proklel všechny dědičné brāhmaṇy, mudrc Bhṛgu na oplátku odsoudil stoupence Pána Śivy touto velmi mocnou bráhmanskou kletbou.

Význam

Slova duratyaya je zde konkrétně užito v souvislosti s brahma-daṇḍou, bráhmanskou kletbou. Prokletí od brāhmaṇy má nesmírnou moc, a proto se říká, že je duratyaya, nepřekonatelné. Pán v Bhagavad-gītě praví, že nikdo nemůže překonat přísné zákony přírody, a stejně nepřekonatelná je i bráhmanská kletba. Avšak v Bhagavad-gītě rovněž stojí, že kletby či požehnání tohoto hmotného světa jsou koneckonců pouhé výtvory hmoty. Caitanya-caritāmṛta potvrzuje, že v tomto hmotném světě je požehnání i kletba na stejné úrovni, protože obojí je hmotné. Abychom se zbavili hmotného znečištění, musíme se uchýlit k Nejvyšší Osobnosti Božství, jak doporučuje Bhagavad-gītā (7.14): mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te. Nejlepší cestou je transcendovat veškeré hmotné kletby a požehnání, uchýlit se k Nejvyššímu Pánu, Kṛṣṇovi, a zůstat stále na transcendentální úrovni. Ti, kdo se uchýlili ke Kṛṣṇovi, jsou vždy mírumilovní — nikdo je nikdy neproklíná a oni se také nesnaží nikoho proklít. Tak vypadá transcendentální postavení.