ŚB 3.23.2

Dvě slova jsou zde velice důležitá. Devahūti sloužila svému manželovi dvěma způsoby, viśrambheṇa a gauraveṇa. To jsou dvě významné součásti služby manželovi i Nejvyšší Osobnosti Božství. Viśrambheṇa znamená “s důvěrností” a gauraveṇa znamená “s velkou úctou”. Manžel je velice důvěrný přítel, a proto mu manželka musí sloužit jako důvěrná přítelkyně, ale zároveň musí chápat, že manžel je ve vyšším postavení, a proto k němu musí chovat plnou úctu. Způsob myšlení u muže je jiný než u ženy. Stavbou těla je dáno, že muž chce být své manželce vždy nadřízen, a žena je, podle svého těla, přirozeně podřízena svému manželovi. Je tedy přirozené, že manžel chce být ve vyšším postavení nežli manželka, a to je třeba dodržovat. I když má manžel nějaké chyby, manželka je musí tolerovat, a tak nenastanou žádná nedorozumění. Viśrambheṇa znamená “s důvěrností”, ale nesmí to být důvěrnost, která plodí opovržení. Podle zásad védské civilizace manželka nemůže volat na svého manžela jménem. V současné civilizaci žena volá na svého muže jménem, ale v hinduistické civilizaci nikoliv. Rozlišuje se tím mezi nižším a vyšším postavením. Damena ca — manželka se musí umět ovládat i v případě nedorozumění. Sauhṛdena vācā madhurayā znamená, že si vždy přeje pro svého manžela dobro a mluví na něho sladkými slovy. Ve venkovním světě člověka zneklidňuje mnoho hmotných styků, a proto se na něho manželka musí doma vždy obracet se sladkými slovy.