Śrīmad-Bhāgavatam 10.60.24
Verš
tasyāḥ su-duḥkha-bhaya-śoka-vinaṣṭa-buddher
hastāc chlathad-valayato vyajanaṁ papāta
dehaś ca viklava-dhiyaḥ sahasaiva muhyan
rambheva vāyu-vihato pravikīrya keśān
hastāc chlathad-valayato vyajanaṁ papāta
dehaś ca viklava-dhiyaḥ sahasaiva muhyan
rambheva vāyu-vihato pravikīrya keśān
Synonyma
taṣyāḥ — jejím; su-duḥkha — velkým neštěstím; bhaya — strachem; śoka — a žalem; vinaṣṭa — zničená; buddheḥ — jejíž inteligence; hastāt — z ruky; ślathat — sklouzávající; valayataḥ — jejíž náramky; vyajanam — vějíř; papāta — spadly; dehaḥ — její tělo; ca — také; viklava — zmatená; dhiyaḥ — jejíž mysl; sahasā eva — náhle; muhyan — omdlévající; rambhā — banánovník; iva — jako by; vāyu — větrem; vihataḥ — vyvrácený; pravikīrya — rozcuchané; keśān — její vlasy.
Překlad
Rukmiṇina mysl byla přemožena neštěstím, strachem a lítostí. Náramky jí sklouzly z ruky a vějíř jí spadl na zem. Ve své zmatenosti náhle omdlela, vlasy se jí rozcuchaly a tělo spadlo na zem jako banánovník vyvrácený větrem.
Význam
Rukmiṇī, otřesená slovy Pána Kṛṣṇy, nedokázala pochopit, že ji Pán pouze škádlí, a tak projevila tyto extatické příznaky žalu, které Śrīla Viśvanātha Cakravartī charakterizuje jako extáze typu sāttvika od „mdlob“ po „smrt.“