Śrīmad-Bhāgavatam 10.51.1-6

śrī-śuka uvāca
taṁ vilokya viniṣkrāntam
ujjihānam ivoḍupam
darśanīyatamaṁ śyāmaṁ
pīta-kauśeya-vāsasam
śrīvatsa-vakṣasaṁ bhrājat
kaustubhāmukta-kandharam
pṛthu-dīrgha-catur-bāhuṁ
nava-kañjāruṇekṣaṇam
nitya-pramuditaṁ śrīmat
su-kapolaṁ śuci-smitam
mukhāravindaṁ bibhrāṇaṁ
sphuran-makara-kuṇḍalam
vāsudevo hy ayam iti
pumān śrīvatsa-lāñchanaḥ
catur-bhujo ’ravindākṣo
vana-māly ati-sundaraḥ
lakṣaṇair nārada-proktair
nānyo bhavitum arhati
nirāyudhaś calan padbhyāṁ
yotsye ’nena nirāyudhaḥ
iti niścitya yavanaḥ
prādravad taṁ parāṅ-mukham
anvadhāvaj jighṛkṣus taṁ
durāpam api yoginām

Synonyma

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Kālayavana spatřil Pána vycházet z Mathury jako vycházející měsíc. Pán byl se svou tmavě modrou pletí a žlutým hedvábným oděvem nanejvýš krásný na pohled. Na hrudi měl znak Śrīvatsa a krk Mu zdobil drahokam Kaustubha. Jeho čtyři paže byly silné a dlouhé, měl stále radostný lotosu podobný obličej s očima růžovýma jako lotosy, krásně zářivé tváře, čistý úsměv a blyštivé náušnice tvaru žraloka. Barbar si pomyslel: „Tato osoba musí být opravdu Vāsudeva, neboť má vlastnosti, které Nārada zmínil: znak Śrīvatsa, čtyři paže, oči jako lotosy, girlandu z lesních květin a je nesmírně sličný. Nemůže to být nikdo jiný. Jelikož jde pěšky a neozbrojen, budu s Ním bojovat beze zbraní.“ Takto se rozhodl a rozběhl se za Pánem, který se otočil a utíkal pryč. Kālayavana doufal, že Pána Kṛṣṇu chytí, přestože Ho nemohou dosáhnout velcí mystičtí yogī.

Význam

Ačkoliv Kālayavana viděl Pána Kṛṣṇu na vlastní oči, nedokázal Jeho krásu odpovídajícím způsobem ocenit a Kṛṣṇu tedy místo uctívání napadl. Podobně není neobvyklé, že moderní lidé útočí na Kṛṣṇu ve jménu filozofie „zákona a pořádku“ a dokonce i náboženství.