Śrīmad-Bhāgavatam 10.48.6
Verš
āhūya kāntāṁ nava-saṅgama-hriyā
viśaṅkitāṁ kaṅkaṇa-bhūṣite kare
pragṛhya śayyām adhiveśya rāmayā
reme ’nulepārpaṇa-puṇya-leśayā
viśaṅkitāṁ kaṅkaṇa-bhūṣite kare
pragṛhya śayyām adhiveśya rāmayā
reme ’nulepārpaṇa-puṇya-leśayā
Synonyma
āhūya — poté, co přivolal; kāntām — svou milenku; nava — nového; saṅgama — spojení; hriyā — se studem; viśaṅkitām — obávající se; kaṅkaṇa — náramky; bhūṣite — ozdobené; kare — její ruce; pragṛhya — beroucí za; śayyām — na lůžko; adhiveśya — poté, co ji položil; rāmayā — s tou krásnou dívkou; reme — užíval si; anulepa — masti; arpaṇa — darování; puṇya — zbožnosti; leśayā — jejíž jediná stopa.
Překlad
Pán přivolal svou milenku, která se obávala a styděla v očekávání tohoto nového spojení, a přitáhl ji za ruce ozdobené náramky na lůžko. Tak si užíval s tou krásnou dívkou, jejíž jedinou stopou zbožnosti bylo, že darovala Pánu mast.
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvětluje, že slova nava-saṅgama-hriyā znamenají, že Trivakrā byla v tu chvíli ještě ve skutečnosti panna. Bývala to znetvořená hrbačka a Pán z ní nedávno udělal krásnou dívku. Byla proto přirozeně stydlivá a neklidná, i když zjevně cítila smyslnou touhu po Śrī Kṛṣṇovi.