Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.45.1

Verš

śrī-śuka uvāca
pitarāv upalabdhārthau
viditvā puruṣottamaḥ
mā bhūd iti nijāṁ māyāṁ
tatāna jana-mohinīm

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; pitarau — Jeho rodiče; upalabdha — když si uvĕdomil; arthau — představu (o Jeho majestátním postavení Boha); viditvā — znající; puruṣa-uttamaḥ — Nejvyšší Osobnost; bhūt iti — „to by nemĕlo být“; nijām — svou osobní; māyām — iluzorní energii; tatāna — expandoval; jana — Jeho oddané; mohinīm — která mate.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Když si Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, uvĕdomil, že Jeho rodiče si začínají uvĕdomovat Jeho transcendentální majestát, pomyslel si, že to by se nemĕlo dopustit. Expandoval tedy svoji Yogamāyu, která mate Jeho oddané.

Význam

Pokud by Vasudeva a Devakī vidĕli Kṛṣṇu jako všemocného Boha, jejich silná láska k Nĕmu jako vlastnímu synovi by přišla vniveč. To si Pán Kṛṣṇa nepřál. Naopak se s nimi chtĕl tĕšit z extatické lásky v náladĕ vātsalya-rasy, vztahu mezi rodiči a dĕtmi. Śrīla Prabhupāda často poukazoval, že i když bĕžnĕ uvažujeme o Bohu jako o nejvyšším otci, při rozvoji vĕdomí Kṛṣṇy můžeme vstoupit do Pánových zábav a hrát roli Jeho rodičů, a tak posílit svoji lásku k Nĕmu.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poukazuje na to, že slovo jana se zde dá přeložit jako „oddaní“, stejnĕ jako ve verši dīyamānaṁ na gṛhṇanti vinā mat-sevanaṁ janaḥ (Bhāg. 3.29.13). Dále vysvĕtluje, že jana lze také přeložit jako „rodiče“, protože jana je odvozeno od slovesa jan, které v kauzativu (janayate) znamená „tvořit nebo rodit“. V tomto smyslu slova (tak jako v jananī nebo janakau) pak výraz jana-mohinī vyjadřuje, že se Pán chystal expandovat svou vnitřní matoucí energii, aby Ho Vasudeva a Devakī opĕt milovali jako své drahé dítĕ.