Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.3.2

Verš

yasyāmbhasi śayānasya
yoga-nidrāṁ vitanvataḥ
nābhi-hradāmbujād āsīd
brahmā viśva-sṛjāṁ patiḥ

Synonyma

yasya — jejichž; ambhasi — ve vodě; śayānasya — ležící; yoga-nidrām — spící v meditaci; vitanvataḥ — vytvořil se; nābhi — pupek; hrada — z jezera; ambujāt — z lotosu; āsīt — se projevil; brahmā — praotec všech živých bytostí; viśva — vesmír; sṛjām — strůjci; patiḥ — pán.

Překlad

Expanze puruṣi ulehá do vody vesmíru a z jezera v pupku Jeho těla vyrůstá stonek lotosu. Z lotosového květu na konci stonku se pak rodí Brahmā, hlavní strůjce vesmíru.

Význam

Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu je první puruṣa. Z Jeho pórů vznikly nespočetné vesmíry, do nichž vniká puruṣa v podobě Garbhodakaśāyī Viṣṇua. Garbhodakaśāyī Viṣṇu leží na vodě pocházející z Jeho vlastního těla, která zaplňuje vesmír do poloviny. Z Jeho pupku vzklíčil stonek lotosového květu, na kterém se zrodil Brahmā. Brahmā je otcem všech živých bytostí. Je hlavním strůjcem mezi všemi polobohy, kteří jsou zodpovědni za dokonalé uspořádání a chod vesmírného pořádku. Ve stonku lotosu se nachází čtrnáct planetárních systémů, přičemž pozemské planety jsou umístěny uprostřed. Nad nimi jsou vyšší planetární systémy, z nichž nejvyšší se nazývá Brahmaloka nebo také Satyaloka. Směrem dolů od zemského planetárního systému se nachází sedm nižších planetárních systémů, které jsou příbytkem asurů a podobných materialisticky založených živých bytostí.

Z Garbhodakaśāyī Viṣṇua pochází expanze zvaná Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu — kolektivní Paramātmā všech živých stvoření. Jeho jméno je též Hari. Skrze Něj se manifestují všechny inkarnace v tomto vesmíru.

Shrneme-li tedy, znamená to, že puruṣa-avatāra se projevuje ve třech aspektech. Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, stvořitel souhrnu všech hmotných složek mahat-tattvy, je prvním aspektem. Garbhodakaśāyī Viṣṇu, který vstupuje do každého jednotlivého vesmíru, je druhým a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu neboli Paramātmā všeho hmotného, organického i anorganického, třetím aspektem. Znalec těchto úplných aspektů Osobnosti Božství bezesporu správně pochopil Boha a tím se osvobodil z hmotných podmínek rození, smrti, stáří a nemoci, jak také potvrzuje Bhagavad-gītā.

Tato śloka shrnuje vše, co se týká Mahā-Viṣṇua. Mahā-Viṣṇu ze Své vlastní vůle ulehá na určitém místě v duchovním nebi do oceánu kāraṇa, odkud pohlédne na Svou hmotnou přírodu a tím okamžitě vzniká mahat-tattva. Takto elektrifikována silou Pána tvoří hmotná příroda vzápětí nedozírné množství vesmírů, stejně jako ovocný strom se v příslušné době ozdobí nesčetnými zralými plody. Pěstitel zasadí semeno a časem se projeví strom s mnoha plody. Nic totiž nemůže být bez příčiny. Proto se oceán Kāraṇa také jmenuje Oceán příčin. Kāraṇa znamená “příčina”. Nemusíme unáhleně přijímat ateistickou teorii o stvoření. Smýšlení ateistů je popsáno v Bhagavad-gītě. Ateista nevěří, že existuje nějaký Stvořitel. Přesto není schopen formulovat vyhovující teorii, která by vysvětlovala stvoření. Hmotná příroda není sama od sebe schopna stvořit nic bez pomoci energie puruṣi. Žena, prakṛti, také nemůže zplodit dítě bez toho, aby se spojila s puruṣou, tedy s mužem. Puruṣa oplodňuje a prakṛti posléze plodí. Nelze očekávat, že bychom podojili mléko z kožených měchů pod krkem kozy, třebaže se podobají vemenům. Stejně tak nelze očekávat od hmotných složek samotných jakoukoli tvořivou sílu. Je proto nutné přijmout skutečnost, že pouze silou puruṣi může být prakṛti, příroda, oplodněna. Protože si Pán přál ulehnout v meditaci, stvořila hmotná energie okamžitě nedozírné množství vesmírů a Pán ulehl do každého z nich, a tak došlo vůlí Pána k okamžitému stvoření všech planet a ostatních přírodních úkazů. Pán vlastní neomezené síly. Může učinit vše, co se Mu zlíbí, ačkoliv Osobně nemusí dělat nic. Nikdo není větší nežli On a nikdo Mu není roven. Takový je závěr Ved.
‹ previous
next ›