ŚB 1.15.51

य: श्रद्धयैतद् भगवत्प्रियाणां
पाण्डो: सुतानामिति सम्प्रयाणम् ।
श‍ृणोत्यलं स्वस्त्ययनं पवित्रं
लब्ध्वा हरौ भक्तिमुपैति सिद्धिम् ॥ ५१ ॥
yaḥ śraddhayaitad bhagavat-priyāṇāṁ
pāṇḍoḥ sutānām iti samprayāṇam
śṛṇoty alaṁ svastyayanaṁ pavitraṁ
labdhvā harau bhaktim upaiti siddhim

Synonyma

yaḥkaždý, kdo; śraddhayās oddaností; etattoto; bhagavat-priyāṇāmo těch, kteří jsou velice drazí Osobnosti Božství; pāṇḍoḥPāṇḍua; sutānāmo synech; ititakto; samprayāṇamodchod ke konečnému cíli; śṛṇotinaslouchá; alampouze; svastyayanamdobrý osud; pavitramdokonale čisté; labdhvāobdrží; harauNejvyššímu Pánovi; bhaktimoddanou službu; upaitizíská; siddhimdokonalost.

Překlad

Vyprávění o odchodu Pāṇḍuových synů za konečným životním cílem, zpátky k Bohu, je naprosto příznivé a dokonale čisté. Proto každý, kdo mu naslouchá s vírou a oddaností, jistě dosáhne oddané služby Pánu, nejvyšší životní dokonalosti.

Význam

Śrīmad-Bhāgavatam je vyprávěním o Osobnosti Božství a oddaných Pána, jako byli Pāṇḍuovci. Vyprávění o Božské Osobnosti a o Jeho oddaných je samo o sobě absolutní, a když mu člověk s oddaností naslouchá, sdružuje se tím s Pánem a Jeho stálými společníky. Prostřednictvím naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu můžeme bez jakýchkoliv pochybností dosáhnout nejvyšší dokonalosti života: vrátit se zpátky domů, zpátky k Bohu.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k patnácté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pāṇḍuovci včas odcházejí do ústraní”.